COVID-19  Deloitte živě 

Známé osobnosti o vzdělávání v karanténě: Online výuka ukázala své limity, ale i příležitosti pro příště

Být rodičem v době koronaviru rozhodně nebylo snadné. Opatření, v rámci kterých byly ze dne na den uzavřeny všechny školy, zásadním způsobem narušila každodenní program nejen dětí školou povinných, ale také jejich rodičů. Na našem posledním webcastu „Deloitte for Schools“ jsme se zeptali členky představenstva České spořitelny Daniely Peškové, kardiologa Josefa Veselky, novináře Jindřicha Šídla či bývalého guvernéra ČNB Miroslava Singera na to, jak uplynulé měsíce hodnotí, a jestli by v online školním režimu dokázali pokračovat i nadále.

Zkušenosti rodičů se zásadním způsobem různí v závislosti na škole a jejím přístupu, ale také například podle stáří žáka. Obecně platí, že čím vyšší ročník žák studuje, tím snáze se online výuce přizpůsobil. Například Daniela Pešková, členka představenstva České spořitelny, má v tomto směru převážně pozitivní zkušenosti: při výuce dítěte, které má těsně před maturitou, skvěle zafungovali učitelé, kteří poskytovali konzultace a aktivně mu pomáhali s přípravou; u devítiletého syna pak dali učitelé výuce jasný řád a naplnili ji smysluplnými, praktickými úkoly, které udržely pozornost a motivaci dítěte, i když byl kantor přítomen „jen“ na obrazovce a jeho vliv měl proto určité limity.

Podle Josefa Veselky, přednosty Kardiologické kliniky FN Motol, je plošná online výuka něco nového, ale rozhodně pozitivního. A to nejen pro školy, ale i ve světě práce – rozmohly se webináře a podcasty, které jsou nepochybně praktickou cestou pro doplňování znalostí. Přesto se Josef Veselka domnívá, že školy mohly být otevřeny daleko dříve, kdy bylo zjištěno, jaké reálné ohrožení pandemie koronaviru představuje.

Některým rodičům se situace na začátku karantény zamlouvala – více času s dětmi, individuální a rychlejší výuka… Alespoň takto o tom zprvu přemýšlel Pavel Šiška, řídící partner Consultingu v Deloitte. Počáteční entuziasmus však po třech týdnech vystřídala únava – dětem kolem deseti je zkrátka potřeba se neustále věnovat. Skloubit nový školní režim s celodenním chodem domácnosti a prací nebylo z dlouhodobého hlediska v rodičovských silách. Pavel Šiška dále doplnil, že postrádal lepší koordinovanost ze strany školy, jednotnost online nástrojů a také některé předměty měly v digitální podobě své limity.

Někteří žáci se dokonce sami od sebe začali těšit na návrat do školy. Podle novináře Jindřicha Šídla jeho dcery samy dospěly k názoru, že ačkoliv online komunikační a vzdělávací nástroje ze své podstaty přinášejí určité „výhody“ a umožňují žákům například používat tahák, aniž by na to vyučující přišel, rozhodly se této možnosti nevyužít – došlo jim, že se vzdělávají primárně samy pro sebe a že pokud by se neučily dlouhodobě, dříve či později by je to beztak dohnalo.

Jak bylo zmíněno, domácí výuka v současných podmínkách nebyla výzvou jen pro školy, učitele a děti, ale také pro rodiče. Z domácností se kvůli zavření škol stalo místo, kde se děti učí a dospělí pracují… a učí se s dětmi. Přečtěte si příběh z praxe, který s nadhledem popsal radosti i strasti této neobvyklé situace v době, kdy se zavřely školy.

Sumativní (známkové) nebo slovní hodnocení?

To je další otázka, která v poslední době vzbuzuje stále více emocí. Zatímco slovní hodnocení přesněji popíše skutečné silné a slabé stránky studenta, klasické známkování potom reprezentuje jasný systém, který navíc dovoluje plošné srovnání. Miroslav Singer, bývalý guvernér ČNB na webcastu Deloitte for Schools řekl, že sumativní hodnocení má svůj nepopiratelný význam, neboť žáci budou později v celém svém (profesním) životě nějakým sumativním způsobem hodnoceni a škola by je na to měla připravit. Obecně však rodiče inklinují ke kombinaci zmíněných hodnotících systémů.

Přestože každá škola, učitel, žák i rodič přistoupili k nastalé situaci po svém a s různými úspěchy a dojmy, jedno všechny zúčastněné spojuje: na koronavirovou krizi nelze nahlížet pouze negativně. Je třeba ji vnímat také jako katalyzátor nového modelu vyučování, který má potenciál stát se běžnou součástí studijních modelů a praktik, a také jako na detektor silných a slabých stránek vyučování samého, který otevřel další diskuzi o tom, jak současné školství do budoucna zlepšit.

ONLINE VZDĚLÁVÁNÍ V SÉRII WEBCASTŮ
Poslouchat je můžete živě nebo ze záznamu

Koronavirová pandemie komplikuje život celé společnosti, výjimkou nejsou ani děti školou povinné. Návrat do školních lavic je zatím v nedohlednu a tak je potřeba rychle zajistit kontinuální vzdělávání. České základní a střední školství ale s dálkovým či distančním studiem nemá příliš zkušeností, to samé platí i pro online výuku. Na našem prvním webcastu jsme řešili, jaké možnosti školy mají.

Školy se začínají pomalu adaptovat na nový typ výuky, ta s sebou ale přináší spoustu otázek. V našem druhém webcastu na téma online vzdělávání v době koronaviru jsme probrali stávající situaci nejen z pohledu technologií, ale i komunikace, psychologie, práva a krizového řízení. Jak řídit krizovou komunikaci a pomáhat kantorům se zaváděním nového typu vzdělávání?

Online výuka s sebou nese také nové požadavky na vyučování samotné, jeho formu a metodiku. Ve třetím webcastu jsme se proto věnovali rozdílům mezi synchronním a asynchronním vyučováním a v praxi jsme si ukázali práci s online nástroji, které tuto výuku od realizace online přednášek přes zadávání úkolů po testování žáků pomohou uskutečnit.

Ve čtvrtém webcastu jsme se věnovali organizacím, které pomáhají školám s přesunem výuky ze školních lavic k počítačům. Zabývali jsme se zejména podobou samotné výuky, způsoby, jak udržet motivaci žáků a studentů, nebo výměnou informací mezi učiteli a studenty.

Bez správné volby, nastavení a především zvládnutí platforem a nástrojů nelze vytvořit kvalitní online vzdělávací systém. Jakou roli hraje uživatelské prostředí? Proč je důležitá zpětná vazba? A jak nastavení rutin pomůže stabilitě vzdělávacího procesu? Těmto a dalším otázkám jsme se věnovali v našem pátém webcastu.

Daniela Pešková, Jindřich Šídlo, Josef Veselka, Miroslav Singer a Pavel Šiška z Deloitte: poslechněte si, jak hodnotí online vzdělávání

Podívejte se na kompletní záznam našeho vysílání ze série Deloitte for Schools, kde jsme se ptali známých osobnosti na jejich rodičovské zkušenosti během pandemie.

Online vzdělávání COVID-19 Koronavirus
COVID-19  Deloitte živě 

Jaroslav Lehoučka z STRV: Ekonomická krize je nám daleko menším soupeřem než vlastní neefektivita

„Ve chvíli, kdy jsme si uvědomili, že ekonomická krize je tady, začali jsme se 100% soustředit na zefektivnění firmy, na efektivní využívání všech zdrojů, abychom byli schopni obstát i v náročném období,“ říká Jaroslav Lehoučka, finanční ředitel českého vývojářského studia STRV, které se dokázalo výrazně prosadit na americkém trhu. „Již dříve jsem ale řekl, že ekonomická krize je nám daleko menším soupeřem než vlastní neefektivita.“ 

2. 7. 2020
COVID-19  Poradenství 

Krize má své vítěze i poražené, finančním ředitelům komplikuje další kroky přetrvávající nejistota

Opatrnost. To je teď klíčové slovo, pokud jde o další rozhodnutí. A finanční ředitelé to moc dobře ví. Jak ale řídit finance v době, kdy nevíte, jak se bude situace dále vyvíjet? Na jaké klíčové kroky je potřeba se zaměřit? Martin Buranský, seniorní poradce Deloitte pro CFO, říká, že finanční ředitelé teď musí začít řídit společnost od fundamentálních základů: „Už dnes je jasné, kdo jsou vítězové, a kdo jsou poražení, a kdo se pravděpodobně dostane z krize rychleji, či koho naopak čekají problémy. Na základě změn, které se teď dějí opravdu rychle, musí CFO začít upravovat finanční a obchodní strategii.“ 

30. 6. 2020
Právo  Deloitte živě 

Jaké změny přináší novela zákoníku práce? Nová pravidla pro čerpání dovolené, sdílené pracovní místo i jednodušší využití datové schránky

Novela zákoníku práce byla v první polovině června schválena Senátem a většina nových pravidel se začne promítat v praxi již od 30. července 2020. Vedle poměrně dlouho proklamovaných změn týkajících se například vysílání pracovníků do zahraničí či systému čerpání dovolené se dílčí novinky dotknou také institutu sdíleného pracovního místa, některých případů náhrady nemajetkové újmy či pravidel při doručování zaměstnanci a zaměstnavateli. Jaké konkrétní legislativní změny podnikatele a jejich zaměstnance čekají a jaký budou mít dopad v praxi? 

24. 6. 2020