Seriál o blockchainu pokračuje, ještě než se pustíme do dalšího tématu, připomeňte si specifika tohoto platebního procesu v prvním, druhém i třetím dílu našeho pětidílného seriálu o této technologii.

Vraťme se nyní k prvotní myšlence této technologie, tedy že by blockchain měl umožnit důvěryhodnou výměnu aktiv napříč internetem, bez potřeby vzájemné či zprostředkované důvěry. V této větě se nic neříká o tom, že by měl sloužit jen k přesunu transakcí v podobě kryptoměn. Transakce je pouhým kusem dat, proto může nést libovolnou jinou hodnotu. Uveďme si příklad, ve kterém budou opět figurovat naše čtyři hlavní postavy.

Transakční systém pro data

Řekněme, že Adrian, Bára, Cyril a Dáša pracují společně na dokumentu, jehož verze si navzájem vyměňují a každý z nich doplňuje svou část textu. Až bude dokument dokončen, každý z autorů bude ohodnocen na základě jeho příspěvku. Pro všechny je tak důležité, aby mohli prokázat, jakou část vypracovali. Vzhledem k jejich vzájemné nedůvěře se rozhodnou využít blockchain. Jak to bude fungovat?

Poté, co každý z nich napíše svou část příspěvku, vezme daný dokument, spočítá pro něj hash pomocí hashovací funkce a tento hash pošle formou transakce na blockchain. Transakce je validována a je k ní zařazen příslušný blok do blockchain databáze. V momentě, kdy dojde na konsolidaci příspěvků v rámci finalizace dokumentu, je už úplně jedno, kdo tuto finalizaci provede. Pokud by se například Adrian rozhodl zpochybnit příspěvek Dáši, stačí vzít příslušný příspěvek, spočítat k němu hash a najít ho v blockchain databázi. Pokud tam takový hash od Dáši je, je vzhledem k silné integritě databáze prokazatelné, že autorství daného příspěvku skutečně náleží jí.

Zakódované podmínky

Blockchain skutečně není pouhým transakčním systémem pro převod kryptoměn. Namísto jednoduchých dat uvnitř transakcí si můžeme představit i složitější data, která v sobě mají zakódované podmínky, dle kterých jsou různě interpretována, jak je tomu v následujícím příkladu.

Bára s Dášou se vsadí, že Adrian utratí za týden všechny jednotky na svém účtu. Bára vytvoří transakci, ve které uvede dané podmínky sázky, vytvoří tzv. smart contract (SC), a ten pošle na blockchain. SC má svou vlastní adresu, podobně jako ji mají jednotlivé účty v blockchain systému. Jakmile je SC na blockchainu publikován, Dáša a Bára tyto podmínky potvrdí vygenerováním transakce směrem na účet SC a SC tak obdrží vsazené částky od Báry i Dáši. V tento moment je SC uzavřen a čeká na své plnění.

Podle toho, jestli Adrian své jednotky do týdne utratí, vykoná SC stanovené příkazy. Velkou výhodou SC je, že není nezbytná důvěra mezi Bárou a Dášou, neboť SC je platný až ve chvíli, kdy obě vložily sázky. Zároveň SC nelze rozvázat, jakmile byl aktivován. Funguje tak zcela autonomně.

V posledním díle se podíváme na úskalí blockchain technologie. Ještě než se tak stane, podívejte se na náš aktuální Globální průzkum o blockchainu 2018.