Technologie 

Blockchain pro začátečníky: Potvrzování a sledování transakcí – díl třetí

Z předchozích dvou dílů víme, na jakém principu blockchain funguje a známe specifika platebního procesu. Zatím jsme ale sledovali ideální modelovou situaci. Co se tedy stane, když bude chtít někdo systém zneužít nebo se zkrátka vloudí nějaká chybička? A víte, jak funguje potvrzování a sledování transakcí nebo jakou roli hraje v celém procesu řetězení? Na to se podíváme v následujících třech „co když...“ situacích.

Seriál o blockchainu pokračuje, ještě než se pustíme do dalšího tématu, připomeňte si specifika platebního procesu v prvním a druhém dílu.

1)  Co když… někdo nebude potvrzovat správné transakce a omezí tak provádění transakcí?

Nepotvrzení správné transakce nemusí být vždy záměrné. Může k tomu dojít i v případě, že si někdo uchovává jinou databázi než ostatní, například důsledkem chyby. Abychom byli schopni odpovědět, musíme se podívat na to, jakým způsobem blockchain řeší ukládání informací a jak zajišťuje integritu ukládaných dat.

Nejprve si představme transakční systém, který není tvořen jen čtyřmi přáteli, ale miliony lidí. Kdybychom vždy čekali na potvrzení nadpoloviční většinou, systém by byl značně neefektivní. Při návrhu blockchainu se již s možným rozšířením počítalo a byl vymyšlen jiný způsob. Původní metrika počtu účastníků byla převedena na výpočetní výkon celého systému.

Aby byla transakce ověřena…

  • Musí být použit výpočetní výkon reprezentující účast alespoň 51 % členů, tzv. hashrate.
  • Míra výpočetního výkonu je dána složitostí matematického problému, jehož řešení je právě výpočetně náročné.
  • Vzhledem k tomu, že stav účastníků se v celém systému dynamicky mění, mění se tím i úroveň složitosti řešení tohoto matematického problému.

Tento proces potvrzování transakcí se nazývá těžení (mining) a lidé, kteří verfikaci provedli, se pak nazývají těžaři (mineři).

Víme tedy, že blok v sobě obsahuje vstupní hodnotu do hashovací funkce sloužící jako důkaz potvrzení transakce. Dotyčný těžař musel vynaložit dostatečné úsilí (výpočetní výkon) pro získání požadované hodnoty. Blok je následně odeslán na všechny účastníky. Každý účastník vezme daný blok a uvedenou hodnotu, spočítá její hash a ověří důkaz. Následně se podívá, pro kterou transakci je daný blok důkazem a tuto transakci považuje za potvrzenou.

Pokud je tedy i samotný blok validní, uloží si ho příjemce do své lokální databáze. Uložení není nicméně pouhým vložením přijatého bloku vedle jiného bloku, ale jednotlivé bloky jsou dohromady zřetězeny. Řetězení (chaining) funguje tak, že aktuálně přijatý blok v sobě navíc obsahuje hodnotu, jejíž součástí je hash předchozího vydaného bloku. Při vytváření nového bloku se tak vezme i hodnota posledního vydaného validního bloku a ta je započítána do bloku nového. Tím vzniká vazba na předchozí blok. Proces řetězení vytváří spojenou databázi bloků, tzv. blockchain.

K čemu řetězení vlastně je?

Řekli jsme si, že každý z účastníků našeho transakčního systému si udržuje vlastní databázi potvrzených transakcí (bloků). Pokud má jeden účastník jinou databázi než druhý, je některá z nich neplatná a bude to právě ta, jejíž bloky na sebe nenavazují, neřetězí se. Proto hraje řetězení důležitou roli.

V případě, že by někdo chtěl záměrně falšovat databázi – nahradit posledních 5 bloků vlastními navazujícími bloky, musel by vynaložit obrovský výpočetní výkon, který by představoval více než 50 % výpočetního výkonu celého blockchain systému. To je velice málo pravděpodobné. Celá integrita blockchain databáze je tak silně chráněna a je značně rigidní.

) Co když… má účastník na svém účtu přesně 1000 jednotek a vytvoří současně dvě transakce, přičemž v jedné posílá 1000 jednotek jednomu uživateli a ve druhé 1000 jednotek jinému?

Pokud jsou z jednoho účtu odeslány dvě různé transakce, jsou vytvořeny ve stejném čase dva různé, nicméně validní bloky. V momentě, kdy jsou oba bloky přijaty, dojde v místě posledního bloku v blockchain databázi k rozdělení na dvě paralelní větve. Růst databáze pokračuje vydáváním dalších nových bloků a jejich postupným řetězením do jednotlivých větví podle toho, na jaký blok navazují. V momentě, kdy jedna větev začne být delší než druhá větev, je kratší větev zahozena a pokračuje se pouze s delší větví.

Co to znamená v praxi? Aby si příjemce některé transakce mohl být jistý, že mu skutečně daná částka náleží, počká ještě na vydání několika dalších bloků, které potvrdí, že jsou větví, která nebude zahozena.

3) Co když… účastník jednoho dne prohlásí, že 1000 jednotek, které mu byly odeslány, nikdy nedostal?

Stačí se podívat do databáze a najít blok potvrzující danou transakci, ve které je uveden převod 1000 jednotek z příslušného účtu na daný účet. Vzhledem k silné ochraně integrity databáze víme, že je velice nepravděpodobné, aby transakce neproběhla.

Seriál Deloitte o technologii blockchain – projděte si předchozí díly

Blockchain pro začátečníky: Poznejte jeho specifika – díl první

Blockchain pro začátečníky: Specifika platebního procesu – díl druhý

Blockchain pro začátečníky: Potvrzování a sledování transakcí – díl třetí

Blockchain pro začátečníky: Smart contracts – díl čtvrtý

Blockchain pro začátečníky: Úskalí této technologie – díl pátý

Seriál - blockchain Platební transakce Blockchain
Technologie  Deloitte živě 

Zemědělství 4.0: Budoucnost stojí na datech, autonomní traktory jsou otázkou několika let, říká Jan Semrád z Varistaru

Digitální technologie vládnou světu. A přestože se slova „data“ a „zemědělství“ v jedné větě často nesetkávají, existují společnosti, které se snaží tuto skutečnost změnit. Jednou z nich je i Varistar, firma poskytující moderní technologická řešení podnikům z oblasti zemědělství. A že je na českém trhu ve svém oboru technologickým leaderem, dokazuje i ocenění Impact Star, které získala v rámci programu Deloitte Technology Fast 50 CE 2020. Jak se využívají satelitní data při řízení zemědělské techniky a co je to Zemědělství 4.0? O těchto a dalších tématech jsme si povídali s Janem Semrádem, spoluzakladatelem společnosti Varistar. 

12. 1. 2021
Technologie  Deloitte živě 

Antikvariát Knihobot: Promazáváme kolečka knihkupeckého trhu, data využíváme při stanovování cen i digitalizaci tiráží

Fenomén s názvem Knihobot je pravděpodobně dobře znám většině milovníků knih. A stejně jako u mnohých podobných podnikatelských projektů, i v tomto případě byl na začátku malý kamenný obchod. Dominik Gazdoš, zakladatel online antikvariátu Knihobot, však tehdy v roce 2011 ještě netušil, že za několik let bude spolu se svým týmem stát v čele jedné z největších českých společností věnujících se výkupu a prodeji knih z druhé ruky. O jejím úspěchu svědčí také ocenění Rising Star, které firma získala v rámci programu Deloitte Technology Fast 50. O tom, jaké byly první krůčky Knihobota, jak knihkupci pracují s daty nebo jaká je budoucnost tradičních tištěných knih, jsme si povídali s Pavlem Pekařem, jednatelem a jedním ze spolumajitelů společnosti Knihobot. 

21. 12. 2020
Technologie 

České banky a digitalizace: Co nás v následujících letech čeká na poli online služeb?

Digitalizace procesů, služeb a komunikačních kanálů je rozšířeným trendem, který zasáhnul většinu společností, na oblast jejich působení nehledě. Zvláště klíčová je však digitalizace v bankovním sektoru, kde je zdrojem nejen konkurenční výhody, ale v době koronavirové krize i předpokladem samotného fungování a existence finančních institucí. Věděli jste, že až 60 % poskytovatelů finančních služeb muselo zkrátit otevírací dobu svých poboček, případně je úplně zavřít? Jak se české a zahraniční banky potýkají s výzvami ohledně digitalizace svých služeb, jsme zjišťovali v rámci Deloitte studie Digital Banking Maturity 2020. O jejích výsledcích a o budoucnosti bankovnictví nejen v době krize jsme v našem live streamu hovořili také se zástupci významných českých bank. 

9. 12. 2020