Nové technologie, moderní způsoby dopravy, nejrůznější noví poskytovatelé či chytrá infrastruktura – to jsou charakteristické znaky současných dopravních ekosystémů. Jednotlivé oblasti se však liší celou řadou aspektů nejen mezi sebou obecně, ale také na úrovni jednotlivých subjektů. Jak je efektivně sjednotit a řídit? To je otázka, na kterou hledají odpověď nejen poskytovatelé těchto služeb, ale i vědci, IT specialisté, manažeři či politici. Řešením by měl být integrovaný dopravní operační systém.

O co jde? Vlaková doprava, MHD, sdílená kola či alternativní taxislužby – každá z těchto (a mnoho dalších) dopravních služeb funguje specifickým způsobem a na vlastním, do značné míry uzavřeném systému. Cílem integrovaného dopravního operačního systému je sjednotit všechny tyto dílčí části dopravního ekosystému nějakého celku (města, státu) do jediné digitální platformy. Tento systém by měl být transparentní a interoperabilní a měl by sloužit především ke koordinaci a kontrole daného ekosystému.

Integrovaný dopravní operační systém v praxi

Představme si standardní velkoměsto. Na místním stadionu se odehrává významné fotbalové utkání, na které se přijdou podívat tisícovky fanoušků. Za normálních okolností by to znamenalo dopravní zácpy, přeplněné tramvaje a autobusy a v blízkosti stadionu by prakticky nebylo možné najít jediné volné parkovací místo.

Jak by v této situaci mohlo pomoci centrální řízení?

• Parkování. Chytrý systém parkování, který by řidiče dokázal navést, kde jsou volná místa k parkování, kolik jich je, pro jaké typy automobilů jsou vhodná atp., pokročilé, digitalizované a automatizované způsoby platby za parkování a další nástroje, které by urychlily a zefektivnily celý proces parkování.
• Najímané dopravní služby. Taxislužby (klasické i alternativní), sdílené jízdy apod. by byly v místě organizovány centrálně a nedocházelo by například k vytváření zácp.
• Veřejné dopravní služby. Pravidelné autobusové, tramvajové a další linky by přizpůsobily intervaly mezi příjezdy a velikost vozů aktuálnímu vytížení. Například po skončení akce by pak nedocházelo k přeplnění dopravních prostředků a nevznikaly by fronty.
• Dopravní informace. Existoval by informační systém pro řidiče a cestující, který by zahrnoval všechny dopravní údaje a dokázal by v reálném čase například vyhodnotit nejlepší cestu.
• Všeobecný dohled nad dopravou a infrastrukturou. Skrze centrální řízení by bylo možné snadno kontrolovat dopravu a flexibilně reagovat na situaci, například optimalizovat časování semaforů, přizpůsobit parkovací systém, zkratka dynamicky koordinovat všechny výše zmíněné aspekty.

Víte, jak bude vypadat veřejná doprava budoucnosti? Přečtěte si náš článek o autonomním autobusu, který vás vyzvedne u domu a sám dojede na místo určení.

Technologie existují, chybí však peníze a dobrá strategie

Většina demografických predikcí předpokládá stále se zvyšující vliv urbanizace. Kupříkladu do roku 2050 bude ve městech bydlet 66 % světové populace, a dokonce již v roce 2030 bude na světě existovat 41 megaměst, každé s více než 10 miliony obyvatel. Spolu s tímto růstem se zvyšují i nároky na dopravní řešení. A zmiňovaný integrovaný dopravní operační systém by měl zejména velkým městům v tomto směru pomoci. Jedním z jeho úkolů je totiž zefektivnit řešení celé škály problémů, se kterými se města musí (zpravidla najednou) vypořádávat každý den, od regulace emisí a přechodu na elektromobily přes modernizaci veřejné dopravy a infrastruktury až po legislativu spjatou s novými službami z oblasti dopravy.

Moderní technologie a inovace, které změnily tvář každodenní dopravy

• Plánování cest a trasování. Analýza informací (např. o omezení provozu, dopravní situaci atp.) a následné trasování v reálném čase.
• Chytrá infrastruktura. Propojení a komunikace mezi automobily a infrastrukturou a mezi automobily navzájem.
• Nové formy dopravních služeb. Sdílení automobilů a kol, alternativní taxislužby, elektrovozítka, sdílení jízd, mikrotransitní systémy a další.
• Využití prostor a nemovitostí. Chytré parkování, chytré parkovací automaty.
• Platební systém. Jednorázové platby (s jednotným poplatkem) za komplexní služby, výpočet ceny za dané služby s ohledem na (např. dopravní) situaci.

Známe-li řešení, nabízí se otázka, proč už nejsou zmiňované systémy ve městech standardem? Přestože je zapotřebí pro jednotlivé subjekty vyvíjet individuální systémy, odpovědí překvapivě nejsou technologické bariéry. Překážkou v implementaci jsou zpravidla ekonomické, politické a sociální důvody.

Sedmero výzev implementace integrovaných dopravních operačních systémů

Pro úspěšný vývoj, popř. digitalizaci a implementaci dopravních systémů a platforem je potřeba stanovit si správné cíle. Podívejte se na sedm otázek, které by si měli všichni političtí i technologičtí představitelé, kteří mají realizaci ve svých rukách, položit:

1. Čemu vývoj a implementaci přizpůsobit? Společenským, spotřebitelským, dopravním či veřejným zájmům?
2. Je k dispozici patřičné politické vedení?
3. Jaké nástroje jsou k dispozici pro řízení nabídky a poptávky?
4. Jak budou shromažďována, sdílena a analyzována data? Jak bude zajištěno bezpečí a soukromí?
5. Jak by měl být proces územního plánování revidován, aby byl udržitelně optimalizován růst?
6. Jaké řídící mechanismy jsou potřeba?
7. Kdo to zaplatí?

Zajímá vás budoucnost dopravy? Chcete vědět, jaké neobvyklé dopravní prostředky brzy zaplní naše silnice? Přečtěte si naši studii Elevating the future of mobility a zjistíte, že cestování dronem či létajícím autem není tak nereálné, jak se může na první pohled zdát.