Podívejte se i na další témata, kterým se věnujeme v našem EnviLaw zpravodaji #4:

• S poklesem biodiverzity stoupá riziko nové pandemie
• Trendy v oblasti energetiky jsou pozitivní, k dosažení cílů EU však současná opatření nemusí stačit
• EU zpřísnila pravidla přepravy plastového odpadu, zapracovat chce také na recyklaci
• Díky novele vodního zákona bude Česko moct lépe reagovat na stále častější sucha

Pokud chcete, aby vám v budoucnu neunikla žádná důležitá novinka, přihlaste k odběru EnviLaw zpravodaje!

Jakou novou legislativu můžeme v roce 2021 čekat od Evropské komise?

Evropská komise zveřejnila své legislativní priority pro rok 2021. Nová regulace by měla stanovit právní rámec pro hospodářské oživení EU, zprostředkovat ekologickou transformaci unijních ekonomik a zajistit jejich odolnost vůči budoucím výzvám. Jednou z hlavních agend legislativních prací bude realizace závazků plynoucích ze Zelené dohody pro Evropu, která směřuje k dosažení klimatické neutrality unijních ekonomik k roku 2050, zachování biologické rozmanitosti, zastavení odlesňování či zajištění udržitelnější dopravy.

Udržitelné baterie pro oběhovou a klimaticky neutrální ekonomiku

Evropská komise vnímá zásadní roli baterií pro oběhovou ekonomiku a klimatickou neutralitu, a to především z hlediska jejich použití v průmyslu či elektromobilech. V prosinci 2020 proto předložila návrh nového nařízení o bateriích. Hlavním cílem je zvýšení úrovně sběru, recyklace a opětovného použití baterií. Hodnotné látky, které baterie ještě po konci své životnosti obsahují, by se tak měly v co nevyšší míře vracet zpátky do oběhového hospodářství. Nová regulace dále zakazuje, aby byly na trh uváděné baterie s některými nebezpečnými látkami. Mění se také pravidla pro označování baterií, stanovuje se minimální obsah recyklovatelných komponentů, uhlíková stopa či výkon a výdrž nových baterií.

Co přinese ekologická transformace spotřebitelům?

Spotřebitelé v EU chápou negativní dopady na životní prostředí a předčasnou zastaralost výrobků jako stále palčivější problém, stejně jako nedostatečnou informovanost o jejich opravitelnosti, recyklovatelnosti či životnosti. Právě tyto faktory se přitom mohou stát hnacím motorem ekologické transformace unijní ekonomiky. Podle plánu Evropské komise nazvaného Posílení odolnosti spotřebitele pro udržitelné oživení se chystá řada iniciativ, které mají zajistit delší životnost výrobků a jejich zmíněnou recyklovatelnost či opravitelnost. Do této strategie spadá i modernizace výrobků v průběhu životnosti (jako například aktualizace softwaru nebo zavedení univerzální nabíječky pro mobilní telefony a jiná přenosná zařízení). Zvláštní pozornost bude nová regulace i nadále věnovat elektronice, textilu či obalům.

V roce 2021 nás tak čeká předložení legislativního návrhu, který posilní postavení spotřebitelů, zlepší jejich informovanost, bude chránit proti greenwashingu a předčasné zastaralosti či nastaví podmínky zdůvodňování environmentálních tvrzení na základě metod environmentální stopy (Life Cycle Analysis).

Unijní strategie pro snižování emisí metanu

Metan je po oxidu uhličitém druhým skleníkovým plynem s největším potenciálem. Jeho emise jsou celosvětově způsobovány nejen přirozenými procesy, ale také lidskou činností. Evropská unie se proto ve svém úsilí směřujícím proti globálnímu oteplování v budoucnu ještě důrazněji zaměří na snižování emisí metanu. Redukcí lze dosáhnout především technologickými změnami v oblasti produkce fosilních paliv, v zemědělství (například podporou produkce bioplynů) či zvýšenými požadavky na zabezpečení skládek. EU ve světovém kontextu k emisím metanu přispívá pouze z 5 %, zároveň však představuje největšího světového importéra fosilních paliv. Z této pozice zamýšlí ovlivňovat politiky svých obchodních partnerů a snižování emisí metanu vyžadovat např. v rámci obchodních dohod.

EU plánuje stimulovat výzkum a vývoj bezpečnějších chemických látek

Studie biologického monitorování člověka poukazují na rostoucí množství nebezpečných látek v lidské krvi a tělesných tkáních. Evropská komise proto připravila Strategii pro udržitelnost v oblasti chemických látek. Plánovaná opatření mají vést ke snížení množství nebezpečných chemických látek využívaných v různých hospodářských sektorech (zemědělství, textil, mobilita, stavebnictví, baterie apod.) a zlepšit koloběh netoxických materiálů. Mezi další cíle této strategie patří také zvýšení informovanosti o chemickém složení výrobků, vypracovat seznam ze své podstaty bezpečných chemických látek či zlepšit ochranu vůči různým chemickým směsím ve výrobcích. EU zároveň plánuje podpořit výzkum a vývoj alternativních, udržitelných chemikálií, méně nebezpečných pro lidský organizmus a životní prostředí.

Unijní databáze nebezpečných chemikálií

Evropská chemická agentura (ECHA) spustila celoevropskou databázi nebezpečných látek (SCIP), která má usnadnit komunikaci mezi výrobci, regulatorními orgány, spotřebiteli a odpadovými hospodáři. Výrobci, kteří uvádějí na trh položky s určitou koncentrací nebezpečných látek, o nich musí informovat ECHA. Databáze má zajistit, aby byly tyto informace dostupné po celou dobu životnosti výrobků, a to včetně doby, po kterou jsou odpadem. Informace budou dostupné odpadovým hospodářům i zákazníků.