Právo 

Zavádění oběhové ekonomiky nebo větší biodiverzita. Jakým výzvám bude čelit environmentální právo v roce 2021?

O tom, že je nás svět komplikovaný, není pochyb. Orientovat se v lavinách nových zjištění o pustošení životního prostředí, technologických a společenských změnách a legislativních regulacích se může leckdy zdát jako nadlidský úkol. Jaké změny přináší novela českého vodního zákona? Jaká je role měst a regionů při přechodu k oběhové ekonomice? A jaká jsou rizika, která doprovází pokles biodiverzity? Přečtěte si, jaká témata a události v současné době hýbou světem environmentálního práva.

S poklesem biodiverzity stoupá riziko nové pandemie

Biodiverzita nastavuje zrcadlo lidské činnosti a jeho dopadům na přírodu. Nejedná se ale o pohled nikterak lichotivý. Podle Living Planet Index 2020 došlo od roku 1970 k poklesu populace některých zvířat průměrně o 68 %. Tomuto poklesu nedokáže zabránit ani evropská síť chráněných stanovišť a druhů – z jejího nejnovějšího hodnocení plyne, že se situace chráněných druhů nezlepšuje. A to potvrzuje i nový Global Biodiversity Outlook 5, podle které musí být potřebná řešení komplexní a propojená. Koneckonců, ochrana biodiverzity je v zájmu celého lidstva. Byť pandemie COVID-19 krátkodobě zlepšila některé oblasti životního prostředí v Evropě, zejména pak kvalitu ovzduší, dlouhodobě bude mít ztráta biodiversity zásadně negativní důsledky. Spolu se zásahy do přirozených biotopů se totiž zvyšuje riziko přenosu doposud neobjevených nemocí na člověka.

Jaký vliv má oteplování Země na podnikání? Významné dopady může mít zvýšení teploty i o pouhý 1 °C. Přečtěte si, co s sebou klimatická změna přinese pro obchodní leadery a jejich společnosti.

Trendy v oblasti energetiky jsou pozitivní, k dosažení cílů EU však současná opatření nemusí stačit

V posledním kvartálu roku 2020 spatřilo světlo světa několik zpráv, sdělení a studií, které nejen bilancují vývoj různých odvětví energetického sektoru, ale zároveň stanovují vizi do let následujících. EU i Česká republika nahlíží na budoucnost této oblasti pozitivně a snaží se zahájit řadu iniciativ. Řeč je například o Modernizačním fondu – novém dotačním projektu, který aktuálně v Česku startuje. Významnými tématy jsou také pokrok v konkurenceschopnosti čisté energie, strategie ke spuštění Renovační vlny pro Evropu či trendy vývoje plnění cílů v oblasti klimatu a energetiky.

Budoucnost patří udržitelnosti: Jak nová legislativa EU posílí postavení spotřebitelů?

V roce 2021 můžeme ze strany EU očekávat řadu legislativních novinek, které budou provázet snahu o implementaci Zelené dohody pro Evropu a transformaci unijní ekonomiky. Spotřebitelé by při svém rozhodování měli mít k dispozici ověřené údaje o dopadu výrobků na životní prostředí, jejich životnosti či opravitelnosti. Budoucnost tak patří výrobkům, které déle vydrží, lze je snáze opravit a po ukončení jejich životnosti recyklovat a znovu využít. Snahy EU se v budoucnu zaměří také na snižování emisí metanu nebo používání bezpečnějších chemických látek šetrnějších jak k lidskému tělu, tak k životnímu prostředí. Začátkem je nová celoevropská databáze nebezpečných látek.

EU zpřísnila pravidla přepravy plastového odpadu, zapracovat chce také na recyklaci

S novým rokem přichází zbrusu nové odpadové zákony. Do legislativy se dostala například novela zákona o zadávání veřejných zakázek zavádějící povinné odpovědné veřejné zadávání. Zadavatelé veřejných zakázek tak mimo jiné budou muset myslet na využívání prvků oběhové ekonomiky. Novinky přišly i z EU, která výrazně zpřísnila pravidla ohledně přepravy odpadů z plastů. Plastovým odpadem se zabývá také analýza Aliance pro plasty v oběhovém hospodářství, podle které bude muset EU zapracovat na jeho recyklaci a navrácení zpět do oběhu. Oběhová ekonomika a její principy jsou také v hlavní roli nové studie OECD. Ta zdůrazňuje, že města a regiony mohou při přechodu na oběhovou ekonomiku hrát důležitou roli.

Díky novele vodního zákona bude Česko moct lépe reagovat na stále častější sucha

V oblasti regulace nakládání s vodou došlo koncem roku 2020 k několika zásadním změnám. Na národní úrovni byla schválena tzv. suchá novela vodního zákona, která mimo jiné reaguje na stále intenzivnější sucha a zavádí způsoby jak na sucha reagovat. Do Poslanecké sněmovny se pak dostal návrh ústavního zákona o ochraně vody a vodních zdrojů, který by měl povýšit ochranu vod na novou úroveň. Na evropské úrovni pak byla schválena nová směrnice o jakosti vody určené k lidské spotřebě, která zvyšuje požadavky na kvalitu vody, kontrolní mechanismy států a přístup k pitné vodě.

EnviLaw zpravodaj
Právo 

Whistleblowing v Česku: Povinnost zavést oznamovací linky se blíží, společnosti mohou využít outsourcingových služeb

Zdravá firemní kultura je jedním ze základních stavebních kamenů kvalitního vztahu mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Jak ale nastavit plnohodnotný systém compliance, který efektivně zamezí protiprávnímu a neetickému jednání a zároveň zajistí patřičnou ochranu oznamovatele případného pochybení? Vyřešit tuto otázku je cílem evropské směrnice, podle které by měly firmy zavést tzv. whistleblowingový systém. Díky němu budou moct zaměstnanci (a nejen oni) bezpečně hlásit svá podezření na nekalé praktiky uvnitř společnosti. Co implementace tohoto systému obnáší, koho se týká nebo jaké hrozí sankce v případě porušení regulace, jsme si povídali v našem livestreamu. 

25. 3. 2021
Právo 

Zákon o evidenci skutečných majitelů: trocha nových povinností, mnoho nových sankcí

Počátkem února letošního roku byl ve sbírce zákonů publikován zákon č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů (dále také jen „ZESM“), který transponuje – byť se značným zpožděním oproti termínu, jenž uplynul již více než před rokem – požadavky unijního práva vyplývající z páté generace AML směrnice. S účinností od 1. června tak nový zákon nahradí stávající úpravu, která se doposud nachází jednak v zákoně č. 304/2013 Sb. (tzv. rejstříkový zákon), jednak v zákoně č. 253/2008 Sb. (tzv. zákon proti praní špinavých peněz). Cílem článku je upozornit na některé z hlavních novinek, které by neměly uniknout pozornosti českých právnických osob a svěřenských fondů. Už jen proto, že nový zákon nesplnění povinností postihuje velmi citelnými sankcemi. Zaměříme se přitom na nejčastější adresáty zákona, tedy společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti. 

23. 2. 2021