Podívejte se i na další témata, kterým se věnujeme v našem EnviLaw zpravodaji #4:

• S poklesem biodiverzity stoupá riziko nové pandemie
• Budoucnost patří udržitelnosti: Jak nová legislativa EU posílí postavení spotřebitelů?
• EU zpřísnila pravidla přepravy plastového odpadu, zapracovat chce také na recyklaci
• Díky novele vodního zákona bude Česko moct lépe reagovat na stále častější sucha

Pokud chcete, aby vám v budoucnu neunikla žádná důležitá novinka, přihlaste se k odběru EnviLaw zpravodaje!

Rozvoj obnovitelných zdrojů do roku 2030: Aktualizace v souvislosti s Modernizačním fondem

Nejnovější analýza navazuje na studii Rozvoj obnovitelných zdrojů do roku 2030 zpracovanou k září 2019 společností Deloitte pro Svaz moderní energetiky, kterou aktualizuje s ohledem na Modernizační fond. Cílem této aktualizace je zasazení rozvoje velké fotovoltaiky do kontextu plnění předsevzatých cílů a podmínek jakožto nejlépe dostupného zdroje pro jejich plnění. Aktualizovaná analýza tak reaguje na diskuzi, ve které jsou opomíjena některá fakta spojená s fotovoltaikou a kdy je kladen nadměrný důraz na střešní instalace. Jak ukazuje tato analýza, s velkou pravděpodobností nebudou střešní fotovoltaické elektrárny (FVE) k naplnění očekávaných změn v české energetice stačit.

Velká fotovoltaika přitom představuje významné environmentální benefity. Odborníci z energetického týmu Deloitte konstatují, že by měla hrát v české energetice významnější roli, jelikož dokáže pomoci ekonomickému oživení po stávající krizi. Je predikováno, že dodatečný 1 GW obnovitelných zdrojů do roku 2030 přinese 173 trvalých pracovních míst, 800 míst v oblasti výstavby a 0,24 procentního bodu pro růst HDP.

První výzvy z Modernizačního fondu

Odborníci z energetického týmu Deloitte se v zimním dReportu věnovali Modernizačnímu fondu. Jde o nový dotační zdroj, kterým se Česká republika snaží (s ohledem na strategii Green Deal směřující k CO₂ neutrální Evropě) podporovat investice spojené s ochranou životního prostředí a klimatu, nízkoemisní energetikou a dalšími oblastmi. Modernizační fond je prvním takovým programem, který zahájil příjem předběžných žádostí.

V rámci tohoto fondu je možné alokovat finanční prostředky ve výši přibližně 150 miliard Kč, které budou v rámci jednotlivých programů rozděleny mezi podnikatele. Aktuálně je možné podávat předběžné žádosti do tří programů, jmenovitě do programu Modernizace soustav zásobování tepelnou energií (HEAT), programu Nové obnovitelné zdroje v energetice (RES+) a programu Zlepšení energetické účinnosti a snižování emisí skleníkových plynů v průmyslu v EU ETS (ENERG ETS).

Přestože projekty k financování nebudou vybírány v rámci těchto předběžných výzev (to bude předmětem vlastních výzev k předkládání žádostí o podporu), jedná se o povinný krok pro žadatele plánující čerpat prostředky z fondu. O podrobnostech k jednotlivým programům se dočtete víc ve zmiňovaném dReportu.

Renovační vlna pro Evropu: Ekologické budovy, nová pracovní místa i lepší životní úroveň

Evropská komise publikovala dne 14. října 2020 sdělení s názvem Renovační vlna pro Evropu. Sdělení představuje strategii ke spuštění evropských renovací, která pomůže překonat dlouhotrvající překážky vysoce účinné renovace (pokud jde o energii a zdroje), dlouhodobě podpořit nové investice (nejprve) do veřejných budov a budov s nižší účinností, povzbudit digitalizaci, vytvořit pracovní příležitosti a umožnit růst v rámci dodavatelského řetězce spojeného s renovacemi.

Cílem této transformace je dosáhnout klimatické neutrality, uplatňovat zásady oběhovosti, přispět k cílům udržitelného rozvoje a konkurenceschopnosti Evropy a chránit právo každého člověka na dostupné, pohodlné, přístupné a zdravé bydlení při současném zachování kulturního dědictví.

Komise je připravena členským státům poskytovat poradenství a podporu při plánování a provádění ambiciózních opatření pro renovaci v souvislosti s jejich plány obnovy. Zároveň zamýšlí odstranit stávající překážky bránící renovacím zejména přezkumem dosavadní regulace a posílením systému EU pro obchodování s emisemi v souvislosti s navazujícím balíčkem do roku 2030.

Zpráva o pokroku v oblasti konkurenceschopnosti čisté energie

Uvedená první výroční zpráva ze dne 14. října 2020, kterou vypracovala Evropská komise, si klade za cíl zhodnotit stav technologií čisté energie a zmíněné konkurenceschopnosti příslušných odvětví v EU. Zpráva odpovídá na otázku, zda současný stav vede k zajištění ekologické transformace a dlouhodobých cílů EU v oblasti klimatu. Posouzení konkurenceschopnosti je rovněž velmi důležité pro hospodářské oživení po pandemii COVID-19.

Zpráva především potvrzuje hospodářský potenciál odvětví čisté energie a prokazuje, že odvětví technologií v této oblasti konvenční zdroje energie překonává a ve srovnání s nimi vytváří větší přidanou hodnotu, zaměstnanost a produktivní pracovní sílu. Zároveň prokazuje, že odvětví čisté energie v souladu se zvýšenou poptávkou po čistých technologiích nabývá v hospodářství EU na významu.

V návaznosti na Zprávu plánuje Evropská komise ve spolupráci s členskými státy a zúčastněnými stranami dále rozvíjet metodiku posuzování konkurenceschopnosti. Její každoroční posouzení v odvětví čisté energie má doplňovat rámec integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu, strategický plán pro energetické technologie a průmyslové fórum pro čistou energii.

Zpráva o stavu energetické unie: O správě energetické unie a opatřeních v oblasti klimatu

Evropská Komise vydala dne 14. října 2020 Zprávu o stavu energetické unie. Tato zpráva představuje řadu iniciativ, které EU a její členské státy přijaly v posledních měsících. Kromě posouzení 27 vnitrostátních plánů obsahuje zpráva taktéž související pokyny k jejich provádění ve vztahu k oživení hospodářství Evropské unie (v návaznosti na krizi způsobenou onemocněním COVID-19). Zpráva konstatuje, že zásadní význam pro oživení a odolnost hospodářství Evropské unie vedoucí k udržitelnému růstu budou mít politiky v oblasti energetiky, klimatu a životního prostředí.

Jedná se o první zprávu, která bude vydána v rámci správy energetické unie a opatření v oblasti klimatu. Doplňuje ji několik tematických zpráv a doporučení Komise k energetické chudobě a poskytuje rovněž přehled o pokroku energetické unie v širších souvislostech opatření EU v oblasti klimatu a cílů udržitelnosti.

Sledování pokroku při plnění evropských cílů v oblasti klimatu a energetiky

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) vypracovala výroční zprávu Trends and projections in Europe 2020, která poskytuje hodnocení pokroku Evropské unie a evropských zemí při plnění jejich cílů v oblasti zmírňování změny klimatu a energetiky. Vychází z národních údajů o emisích skleníkových plynů, o obnovitelné energii a o spotřebě energie. Zpráva uvádí, že pro udržení kontroly nad globálními klimatickými změnami jsou rozhodujícími prvky snižování emisí skleníkových plynů, zavádění obnovitelné energie a zlepšování energetické účinnosti.

EEA v zprávě konstatuje, že trendy posledních let naznačují stabilní cestu ve snižování emisí skleníkových plynů do roku 2020. Pravděpodobné dosažení cílů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů přináší ale také potíže spojené s dostatečně efektivním snižováním spotřeby energie pro dosažení požadovaných úrovní předpokládaných pro rok 2020.