Právo 

Trendy v oblasti energetiky jsou pozitivní, k dosažení cílů EU však současná opatření nemusí stačit

V posledním kvartálu roku 2020 spatřilo světlo světa několik zpráv, sdělení a studií, které nejen bilancují vývoj různých odvětví energetického sektoru, ale zároveň stanovují vizi do let následujících. EU i Česká republika nahlíží na budoucnost této oblasti pozitivně a snaží se zahájit řadu iniciativ. Řeč je například o Modernizačním fondu – novém dotačním projektu, který aktuálně v Česku startuje. Významnými tématy jsou také pokrok v konkurenceschopnosti čisté energie, strategie ke spuštění Renovační vlny pro Evropu či trendy vývoje plnění cílů v oblasti klimatu a energetiky.

Podívejte se i na další témata, kterým se věnujeme v našem EnviLaw zpravodaji #4:

Pokud chcete, aby vám v budoucnu neunikla žádná důležitá novinka, přihlaste se k odběru EnviLaw zpravodaje!

Rozvoj obnovitelných zdrojů do roku 2030: Aktualizace v souvislosti s Modernizačním fondem

Nejnovější analýza navazuje na studii Rozvoj obnovitelných zdrojů do roku 2030 zpracovanou k září 2019 společností Deloitte pro Svaz moderní energetiky, kterou aktualizuje s ohledem na Modernizační fond. Cílem této aktualizace je zasazení rozvoje velké fotovoltaiky do kontextu plnění předsevzatých cílů a podmínek jakožto nejlépe dostupného zdroje pro jejich plnění. Aktualizovaná analýza tak reaguje na diskuzi, ve které jsou opomíjena některá fakta spojená s fotovoltaikou a kdy je kladen nadměrný důraz na střešní instalace. Jak ukazuje tato analýza, s velkou pravděpodobností nebudou střešní fotovoltaické elektrárny (FVE) k naplnění očekávaných změn v české energetice stačit.

Velká fotovoltaika přitom představuje významné environmentální benefity. Odborníci z energetického týmu Deloitte konstatují, že by měla hrát v české energetice významnější roli, jelikož dokáže pomoci ekonomickému oživení po stávající krizi. Je predikováno, že dodatečný 1 GW obnovitelných zdrojů do roku 2030 přinese 173 trvalých pracovních míst, 800 míst v oblasti výstavby a 0,24 procentního bodu pro růst HDP.

První výzvy z Modernizačního fondu

Odborníci z energetického týmu Deloitte se v zimním dReportu věnovali Modernizačnímu fondu. Jde o nový dotační zdroj, kterým se Česká republika snaží (s ohledem na strategii Green Deal směřující k CO2 neutrální Evropě) podporovat investice spojené s ochranou životního prostředí a klimatu, nízkoemisní energetikou a dalšími oblastmi. Modernizační fond je prvním takovým programem, který zahájil příjem předběžných žádostí.

V rámci tohoto fondu je možné alokovat finanční prostředky ve výši přibližně 150 miliard Kč, které budou v rámci jednotlivých programů rozděleny mezi podnikatele. Aktuálně je možné podávat předběžné žádosti do tří programů, jmenovitě do programu Modernizace soustav zásobování tepelnou energií (HEAT), programu Nové obnovitelné zdroje v energetice (RES+) a programu Zlepšení energetické účinnosti a snižování emisí skleníkových plynů v průmyslu v EU ETS (ENERG ETS).

Přestože projekty k financování nebudou vybírány v rámci těchto předběžných výzev (to bude předmětem vlastních výzev k předkládání žádostí o podporu), jedná se o povinný krok pro žadatele plánující čerpat prostředky z fondu. O podrobnostech k jednotlivým programům se dočtete víc ve zmiňovaném dReportu.

Renovační vlna pro Evropu: Ekologické budovy, nová pracovní místa i lepší životní úroveň

Evropská komise publikovala dne 14. října 2020 sdělení s názvem Renovační vlna pro Evropu. Sdělení představuje strategii ke spuštění evropských renovací, která pomůže překonat dlouhotrvající překážky vysoce účinné renovace (pokud jde o energii a zdroje), dlouhodobě podpořit nové investice (nejprve) do veřejných budov a budov s nižší účinností, povzbudit digitalizaci, vytvořit pracovní příležitosti a umožnit růst v rámci dodavatelského řetězce spojeného s renovacemi.

Cílem této transformace je dosáhnout klimatické neutrality, uplatňovat zásady oběhovosti, přispět k cílům udržitelného rozvoje a konkurenceschopnosti Evropy a chránit právo každého člověka na dostupné, pohodlné, přístupné a zdravé bydlení při současném zachování kulturního dědictví.

Komise je připravena členským státům poskytovat poradenství a podporu při plánování a provádění ambiciózních opatření pro renovaci v souvislosti s jejich plány obnovy. Zároveň zamýšlí odstranit stávající překážky bránící renovacím zejména přezkumem dosavadní regulace a posílením systému EU pro obchodování s emisemi v souvislosti s navazujícím balíčkem do roku 2030.

Zpráva o pokroku v oblasti konkurenceschopnosti čisté energie

Uvedená první výroční zpráva ze dne 14. října 2020, kterou vypracovala Evropská komise, si klade za cíl zhodnotit stav technologií čisté energie a zmíněné konkurenceschopnosti příslušných odvětví v EU. Zpráva odpovídá na otázku, zda současný stav vede k zajištění ekologické transformace a dlouhodobých cílů EU v oblasti klimatu. Posouzení konkurenceschopnosti je rovněž velmi důležité pro hospodářské oživení po pandemii COVID-19.

Zpráva především potvrzuje hospodářský potenciál odvětví čisté energie a prokazuje, že odvětví technologií v této oblasti konvenční zdroje energie překonává a ve srovnání s nimi vytváří větší přidanou hodnotu, zaměstnanost a produktivní pracovní sílu. Zároveň prokazuje, že odvětví čisté energie v souladu se zvýšenou poptávkou po čistých technologiích nabývá v hospodářství EU na významu.

V návaznosti na Zprávu plánuje Evropská komise ve spolupráci s členskými státy a zúčastněnými stranami dále rozvíjet metodiku posuzování konkurenceschopnosti. Její každoroční posouzení v odvětví čisté energie má doplňovat rámec integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu, strategický plán pro energetické technologie a průmyslové fórum pro čistou energii.

Zpráva o stavu energetické unie: O správě energetické unie a opatřeních v oblasti klimatu

Evropská Komise vydala dne 14. října 2020 Zprávu o stavu energetické unie. Tato zpráva představuje řadu iniciativ, které EU a její členské státy přijaly v posledních měsících. Kromě posouzení 27 vnitrostátních plánů obsahuje zpráva taktéž související pokyny k jejich provádění ve vztahu k oživení hospodářství Evropské unie (v návaznosti na krizi způsobenou onemocněním COVID-19). Zpráva konstatuje, že zásadní význam pro oživení a odolnost hospodářství Evropské unie vedoucí k udržitelnému růstu budou mít politiky v oblasti energetiky, klimatu a životního prostředí.

Jedná se o první zprávu, která bude vydána v rámci správy energetické unie a opatření v oblasti klimatu. Doplňuje ji několik tematických zpráv a doporučení Komise k energetické chudobě a poskytuje rovněž přehled o pokroku energetické unie v širších souvislostech opatření EU v oblasti klimatu a cílů udržitelnosti.

Sledování pokroku při plnění evropských cílů v oblasti klimatu a energetiky

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) vypracovala výroční zprávu Trends and projections in Europe 2020, která poskytuje hodnocení pokroku Evropské unie a evropských zemí při plnění jejich cílů v oblasti zmírňování změny klimatu a energetiky. Vychází z národních údajů o emisích skleníkových plynů, o obnovitelné energii a o spotřebě energie. Zpráva uvádí, že pro udržení kontroly nad globálními klimatickými změnami jsou rozhodujícími prvky snižování emisí skleníkových plynů, zavádění obnovitelné energie a zlepšování energetické účinnosti.

EEA v zprávě konstatuje, že trendy posledních let naznačují stabilní cestu ve snižování emisí skleníkových plynů do roku 2020. Pravděpodobné dosažení cílů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů přináší ale také potíže spojené s dostatečně efektivním snižováním spotřeby energie pro dosažení požadovaných úrovní předpokládaných pro rok 2020.

EnviLaw zpravodaj
Právo 

Whistleblowing v Česku: Povinnost zavést oznamovací linky se blíží, společnosti mohou využít outsourcingových služeb

Zdravá firemní kultura je jedním ze základních stavebních kamenů kvalitního vztahu mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Jak ale nastavit plnohodnotný systém compliance, který efektivně zamezí protiprávnímu a neetickému jednání a zároveň zajistí patřičnou ochranu oznamovatele případného pochybení? Vyřešit tuto otázku je cílem evropské směrnice, podle které by měly firmy zavést tzv. whistleblowingový systém. Díky němu budou moct zaměstnanci (a nejen oni) bezpečně hlásit svá podezření na nekalé praktiky uvnitř společnosti. Co implementace tohoto systému obnáší, koho se týká nebo jaké hrozí sankce v případě porušení regulace, jsme si povídali v našem livestreamu. 

25. 3. 2021
Právo 

Zákon o evidenci skutečných majitelů: trocha nových povinností, mnoho nových sankcí

Počátkem února letošního roku byl ve sbírce zákonů publikován zákon č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů (dále také jen „ZESM“), který transponuje – byť se značným zpožděním oproti termínu, jenž uplynul již více než před rokem – požadavky unijního práva vyplývající z páté generace AML směrnice. S účinností od 1. června tak nový zákon nahradí stávající úpravu, která se doposud nachází jednak v zákoně č. 304/2013 Sb. (tzv. rejstříkový zákon), jednak v zákoně č. 253/2008 Sb. (tzv. zákon proti praní špinavých peněz). Cílem článku je upozornit na některé z hlavních novinek, které by neměly uniknout pozornosti českých právnických osob a svěřenských fondů. Už jen proto, že nový zákon nesplnění povinností postihuje velmi citelnými sankcemi. Zaměříme se přitom na nejčastější adresáty zákona, tedy společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti. 

23. 2. 2021