Právo 

EU zpřísnila pravidla přepravy plastového odpadu, zapracovat chce také na recyklaci

S novým rokem přichází zbrusu nové odpadové zákony. Do legislativy se dostala například novela zákona o zadávání veřejných zakázek zavádějící povinné odpovědné veřejné zadávání. Zadavatelé veřejných zakázek tak mimo jiné budou muset myslet na využívání prvků oběhové ekonomiky. Novinky přišly i z EU, která výrazně zpřísnila pravidla ohledně přepravy odpadů z plastů. Plastovým odpadem se zabývá také analýza Aliance pro plasty v oběhovém hospodářství, podle které bude muset EU zapracovat na jeho recyklaci a navrácení zpět do oběhu. Oběhová ekonomika a její principy jsou také v hlavní roli nové studie OECD. Ta zdůrazňuje, že města a regiony mohou při přechodu na oběhovou ekonomiku hrát důležitou roli.

Podívejte se i na další témata, kterým se věnujeme v našem EnviLaw zpravodaji #4:

Pokud chcete, aby vám v budoucnu neunikla žádná důležitá novinka, přihlaste k odběru EnviLaw zpravodaje!

Nová odpadová legislativa zavádí povinné odpovědné veřejné zadávání

 Zákonodárci stihli na konci roku schválit novou odpadovou legislativu, která se skládá z nového zákona o odpadech, zákona o výrobcích s ukončenou životností, novely zákona o obalech a tzv. změnového zákona – zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zmíněného zákona o odpadech a zákona o výrobcích s ukončenou životností. Vzhledem k tomu, že jde o poměrně zásadní změnu pro oblast odpadového hospodářství, měly povinné subjekty na adaptaci velmi málo času – zákony byly publikovány ve Sbírce zákonů 23. prosince 2020 a účinnosti nabyly o osm dní později, tedy 1. ledna 2021. Řada povinností a dalších aspektů bude muset být navíc vyjasněna prováděcími předpisy, které se teprve připravují.

Jednou z výrazných novinek, které odpadové zákony přináší, jsou nové povinnosti v oblasti veřejných zakázek. Zadavatelé těchto zakázek mají od 1. ledna 2021 povinnost dodržovat zásady sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací. Z environmentálního pohledu tak budou muset zohledňovat dopad na životní prostředí, trvale udržitelný rozvoj či životní cyklus dodávek, služeb a stavebních prací.

Snaha o krok směrem k větší udržitelnosti veřejných zakázek je jistě pozitivní, kritici však poukazují na kontroverzní způsob přijetí této novinky. Zásady odpovědného veřejného zadávání se totiž dostaly do zákona jako tzv. přílepek a neproběhla k nim širší veřejná debata. Tak jako u dalších změn, které přinesla nová odpadová legislativa, ukáže teprve čas, jakým směrem se budou vyvíjet.

Vyvážet plastové odpady bude od nového roku složitější

S účinností od 1. ledna 2021 došlo ke změně evropského nařízení o přepravě odpadů a začala tak platit nová pravidla ohledně vývozu, dovozu a přepravy plastového odpadu. Evropská unie se k tomuto kroku uchýlila v rámci plnění cílů Zelené dohody pro Evropu a ve světle revize Basilejské úmluvy.

Asi nejvýraznější změnou je úplný zákaz vývozu nebezpečného a těžko recyklovatelného plastového odpadu do zemí mimo OECD. Pro vývoz čistého plastového odpadu, který není nebezpečný, budou platit podmínky stanovené cílovou zemí. Tyto změny by měly ulevit méně rozvinutým zemím mimo OECD, kam plastový odpad z EU často putoval. Tyto země totiž nemají obvykle potřebnou infrastrukturu na bezpečnou likvidaci velkého množství odpadu. Plastový odpad tak zpravidla končil v lepším případě na skládkách a v horším v oceánech a v přírodě.

Změny se týkají i vývozu nebezpečného a těžko recyklovatelného plastového odpadu do zemí OECD a do členských zemí EU. V těchto případech se uplatní postup předchozího písemného oznámení a souhlasu, který se používá pro přepravu odpadů z tzv. žlutého seznamu.

Evropa musí zapracovat na recyklaci plastů

U plastového odpadu ještě zůstaneme. Evropská komise založila v roce 2018 Alianci pro plasty v oběhovém hospodářství (Circular Plastics Alliance, CPA). Cílem CPA je dosáhnout toho, aby se v roce 2025 dostalo zpět do oběhu 10 milionů tun recyklovaných plastů. Její nová analýza State of Play on Collection and Sorting však ukazuje, že k tomuto cíli vede ještě dlouhá cesta. Bylo totiž zjištěno, že se každý rok v období 2016 až 2019 dostalo zpět do oběhu pouze okolo 5 milionů tun recyklovaných plastů. Podle odhadů CPA se přitom každoročně vysbírá až 21 milionů tun plastového odpadu.

Analýza State of Play on Collection and Sorting

Mezi klíčové problémy týkající se sběru a třídění plastového odpadu podle analýzy patří:

  • Významný rozdíl mezi množstvím plastů (či výrobků obsahujících plasty) každoročně uváděných na trh a plastovým odpadem shromážděným v témže roce.
  • Skutečnost, že část plastového odpadu nelze pomocí současných technologií a infrastruktury recyklovat.
  • Skutečnost, že část plastového odpadu vhodného k recyklaci není správně tříděna.

Jak tedy dosáhnout toho, aby se zpět do oběhu dostalo alespoň 10 milionů tun recyklovaných plastů? CPA si klade za cíl zaměřit se na výzkum a vývoj a přijít s návrhy na zlepšení recyklace plastů v průmyslových odvětvích, jako jsou automobilový průmysl, stavebnictví či zemědělství. Dále chce CPA pracovat na vylepšení designu u 19 kategorií plastových výrobků, díky čemuž by Evropská unie mohla dosáhnout ambiciózního cíle. Na konkrétnější plány si však budeme muset ještě počkat.

Města a regiony mohou při přechodu k oběhové ekonomice sehrát důležitou roli

OECD vydala v říjnu zprávu The Circular Economy in Cities and Regions, ve které se zabývá přechodem k oběhovému hospodářství ve městech a regionech. Zpráva navazuje na průzkum v 51 městech a regionech ze zemí OECD, který ukázal, že již nyní se řada měst přechodem k oběhové ekonomice ve větší či menší míře zabývá. Průzkum na druhou stranu odhalil také výzvy, se kterými se města a regiony při zavádění prvků oběhové ekonomiky potýkají. Mezi tyto výzvy patří nedostatek financí, nedostatečný právní rámec, nedostatečná informovanost a také nedostatečné kapacity.

OECD ve zprávě poukazuje na to, že oběhová ekonomika může mít pozitivní dopad nejen na životní prostředí, ale i na ekonomiky měst a regionů a potažmo celých států. Podle odhadů OECD má přechod k oběhové ekonomice potenciál pro hospodářský růst do roku 2030 až o 4,5 miliardy USD. Díky tomu, jaký oběhová ekonomika klade důraz na opětovné využívání, recyklaci a prodlužování životnosti výrobků, představuje přechod k oběhové ekonomice příležitost pro vznik mnoha nových pracovních míst.

Důležitá role měst a regionů při přechodu k oběhové ekonomice

OECD navrhuje, aby města a regiony plnily tři druhy funkcí:

  • Propagace. Stanovení jasných cílů pro podnikatelský sektor a obyvatele a působení jako vzor (například využíváním principů cirkularity ve veřejných zakázkách).
  • Zprostředkování. Zajištění kontaktů a poskytnutí infrastruktury pro nové obchodní příležitosti.
  • Aktivní role, umožnění přechodu k oběhové ekonomice. Úprava relevantních předpisů, efektivní alokace financí, podpora podnikatelského sektoru a poskytování jasných informací podnikatelům i obyvatelům.
EnviLaw zpravodaj

Nadcházející akce

Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.

    Zobrazit vícearrow-right