Právo 

S poklesem biodiverzity stoupá riziko nové pandemie

Biodiverzita nastavuje zrcadlo lidské činnosti a jeho dopadům na přírodu. Nejedná se ale o pohled nikterak lichotivý. Podle Living Planet Index 2020 došlo od roku 1970 k poklesu populace některých zvířat průměrně o 68 %. Tomuto poklesu nedokáže zabránit ani evropská síť chráněných stanovišť a druhů – z jejího nejnovějšího hodnocení plyne, že se situace chráněných druhů nezlepšuje. A to potvrzuje i nový Global Biodiversity Outlook 5, podle které musí být potřebná řešení komplexní a propojená. Koneckonců, ochrana biodiverzity je v zájmu celého lidstva. Byť pandemie COVID-19 krátkodobě zlepšila některé oblasti životního prostředí v Evropě, zejména pak kvalitu ovzduší, dlouhodobě bude mít ztráta biodiversity zásadně negativní důsledky. Spolu se zásahy do přirozených biotopů se totiž zvyšuje riziko přenosu doposud neobjevených nemocí na člověka.

Podívejte se i na další témata, kterým se věnujeme v našem EnviLaw zpravodaji #4:

Pokud chcete, aby vám v budoucnu neunikla žádná důležitá novinka, přihlaste se k odběru EnviLaw zpravodaje!

Globální populace zvířat stabilně klesá

Podle globálního Living Planet Index 2020 poklesla populace savců, ptáků, obojživelníků, plazů a ryb mezi roky 1970 až 2016 v průměru o neuvěřitelných 68 %. Jako největší hrozbu studie identifikuje využívání půdy a moří, včetně ztrát přirozených biotopů a jejich degradace. Tento trend je stejný na všech kontinentech a napříč třídami živočichů i rostlin. Data navíc identifikují i stabilní pokles distribuce druhů napříč biotopy a pokles dostupných biotopů, navíc společně s klesající nedotčenou biodiverzitou. Prokazují se tak globální dopady intenzivní lidské činnosti v posledních desetiletích.

Ani přes přísnou regulaci ochrany přírody se situace v Evropě nezlepšuje

Ani nedávná zpráva s názvem Stav přírody v Evropské unii, kterou vypracovala Evropská komise, neposkytuje příliš důvodů pro optimismus. Zpráva hodnotí naplňování cílů Směrnice o ochraně ptáků a Směrnice o ochraně přírodních stanovišť, o něž se opírá síť chráněných území Natura 2000. Data ukazují, že i navzdory této síti chráněných oblastí se stav stanovišť ani ochrany druhů zásadně nezlepšuje a že cíle stanovené pro rok 2020 nebyly dosaženy. Hlavní tlaky na stanoviště nepřekvapí – jsou jimi neudržitelná zemědělská činnost (intenzifikace využívání půdy a změna hydrologických režimů), lesnická činnost, urbanizace či lov.

Zatímco síť Natura 2000 se podařilo významně rozšířit, zastavit úbytek druhové rozmanitosti a stanovišť se nedaří. V mnoha lokalitách je potřeba zlepšit ochranná opatření a monitoring. Obecně je potřeba splnit investiční dluh do přírody, začlenit ochranu biologické rozmanitosti do národních politik a strategií a zavést udržitelné postupy do využívání půdy a vody.

Ohnout křivku poklesu biodiverzity nebude jednoduché

To, že samotné ochranářství nestačí, ukazuje i nový Global Biodiversity Outlook 5, který dokládá, že v roce 2020 se nedaří plnit globální cíle ochrany biodiverzity. „Ohnout křivku“ snižování biodiverzity však ještě není pozdě. Řešení, která musí přijít, však budou komplexní a vyžadují zásadní odklon od dosavadní praxe. K udržitelnému přechodu musí dojít ve využívání půdy a lesů, rybolovu a managementu oceánů, v zemědělství, vodním hospodářství, potravinových systémech, městech a infrastruktuře a v reakci na změnu klimatu. Pouze tak bude možné naplnit vizi 2050. Nebude stačit dosahovat úspěchů v jedné oblasti. Propojený a jednotný ekosystém vyžaduje akci na všech úrovních, jelikož jednotlivá opatření se navzájem doplňují. Jsou proto potřeba integrovaná a systémová opatření, která zajistí, že dojde k ohnutí křivky ztráty biodiverzity.

Dopady COVID-19 na životní prostředí v Evropě

COVID-19 zásadně ovlivnil fungování celého lidstva. Dnes již ale můžeme vidět krátkodobé dopady pandemie a implementovaných opatření na životní prostředí. Evropská agentura pro životní prostředí sumarizuje nejvýraznější dopady v Evropě. Pozitivní zprávou je snížení produkce skleníkových plynů, které je nicméně zřejmě pouze krátkodobé a nebude stačit na dosažení stanovených závazků. Zlepšení se dočkala také kvalita ovzduší, hlavně ve městech. Koncentrace NO2 a PM10 klesla z důvodů lockdownů napříč členskými státy. Lídrem je Španělsko, ve kterém došlo k poklesu znečištění o 60 %, resp. 30 %. Negativním dopadem je naopak zvýšení závislosti na jednorázových plastech, zejména z důvodu závislosti restaurací na rozvozech.

Neudržitelná lidská činnost bude zvyšovat riziko další pandemie

Až 70 % nových nemocí (jako Ebola či Zika) a téměř všechny známé pandemie (HIV/AIDS, COVID či chřipka) jsou zoonózy – způsobují je mikroby zvířecího původu. Dle reportu o biodiverzitě a pandemiích z dílny Mezivládního panelu OSN pro biodiverzitu a ekosystémové služby IBPES se odhaduje, že dnes existuje až 830 000 doposud neobjevených virů, které mají potenciál nakazit i člověka. Rizika pandemií se pak zvyšují z důvodu lidské činnosti, zejména neudržitelného využívání půdy, zemědělské expanze, obchodu a konzumace divoké zvěře. Jen od roku 1960 byla změna využívání půdy důvodem objevení víc než 30 % nových nemocí.

Neudržitelné využívání půdy, ničení přirozených biotopů a zásahy do biodiverzity totiž vedou k vytváření nových cest, jak se patogeny můžou dostat k hospodářským zvířatům či k člověku. Dnešní proti-pandemické strategie se skoro výlučně soustředí na kontrolu poté, co se nemoc objeví. Ukazuje se ale, že jsou nevyhnutelné preventivní globální strategie, které dokážou předvídat a limitovat vznik nových pandemií. Náklady na taková řešení jsou pak řádově mnohem levnější, než ekonomické dopady globální pandemie.

EnviLaw zpravodaj
Právo 

Whistleblowing v Česku: Povinnost zavést oznamovací linky se blíží, společnosti mohou využít outsourcingových služeb

Zdravá firemní kultura je jedním ze základních stavebních kamenů kvalitního vztahu mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Jak ale nastavit plnohodnotný systém compliance, který efektivně zamezí protiprávnímu a neetickému jednání a zároveň zajistí patřičnou ochranu oznamovatele případného pochybení? Vyřešit tuto otázku je cílem evropské směrnice, podle které by měly firmy zavést tzv. whistleblowingový systém. Díky němu budou moct zaměstnanci (a nejen oni) bezpečně hlásit svá podezření na nekalé praktiky uvnitř společnosti. Co implementace tohoto systému obnáší, koho se týká nebo jaké hrozí sankce v případě porušení regulace, jsme si povídali v našem livestreamu. 

25. 3. 2021
Právo 

Zákon o evidenci skutečných majitelů: trocha nových povinností, mnoho nových sankcí

Počátkem února letošního roku byl ve sbírce zákonů publikován zákon č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů (dále také jen „ZESM“), který transponuje – byť se značným zpožděním oproti termínu, jenž uplynul již více než před rokem – požadavky unijního práva vyplývající z páté generace AML směrnice. S účinností od 1. června tak nový zákon nahradí stávající úpravu, která se doposud nachází jednak v zákoně č. 304/2013 Sb. (tzv. rejstříkový zákon), jednak v zákoně č. 253/2008 Sb. (tzv. zákon proti praní špinavých peněz). Cílem článku je upozornit na některé z hlavních novinek, které by neměly uniknout pozornosti českých právnických osob a svěřenských fondů. Už jen proto, že nový zákon nesplnění povinností postihuje velmi citelnými sankcemi. Zaměříme se přitom na nejčastější adresáty zákona, tedy společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti. 

23. 2. 2021