Podívejte se i na další témata, kterým se věnujeme v našem EnviLaw zpravodaji #4:

• Trendy v oblasti energetiky jsou pozitivní, k dosažení cílů EU však současná opatření nemusí stačit
• Budoucnost patří udržitelnosti: Jak nová legislativa EU posílí postavení spotřebitelů?
• EU zpřísnila pravidla přepravy plastového odpadu, zapracovat chce také na recyklaci
• Díky novele vodního zákona bude Česko moct lépe reagovat na stále častější sucha

Pokud chcete, aby vám v budoucnu neunikla žádná důležitá novinka, přihlaste se k odběru EnviLaw zpravodaje!

Globální populace zvířat stabilně klesá

Podle globálního Living Planet Index 2020 poklesla populace savců, ptáků, obojživelníků, plazů a ryb mezi roky 1970 až 2016 v průměru o neuvěřitelných 68 %. Jako největší hrozbu studie identifikuje využívání půdy a moří, včetně ztrát přirozených biotopů a jejich degradace. Tento trend je stejný na všech kontinentech a napříč třídami živočichů i rostlin. Data navíc identifikují i stabilní pokles distribuce druhů napříč biotopy a pokles dostupných biotopů, navíc společně s klesající nedotčenou biodiverzitou. Prokazují se tak globální dopady intenzivní lidské činnosti v posledních desetiletích.

Ani přes přísnou regulaci ochrany přírody se situace v Evropě nezlepšuje

Ani nedávná zpráva s názvem Stav přírody v Evropské unii, kterou vypracovala Evropská komise, neposkytuje příliš důvodů pro optimismus. Zpráva hodnotí naplňování cílů Směrnice o ochraně ptáků a Směrnice o ochraně přírodních stanovišť, o něž se opírá síť chráněných území Natura 2000. Data ukazují, že i navzdory této síti chráněných oblastí se stav stanovišť ani ochrany druhů zásadně nezlepšuje a že cíle stanovené pro rok 2020 nebyly dosaženy. Hlavní tlaky na stanoviště nepřekvapí – jsou jimi neudržitelná zemědělská činnost (intenzifikace využívání půdy a změna hydrologických režimů), lesnická činnost, urbanizace či lov.

Zatímco síť Natura 2000 se podařilo významně rozšířit, zastavit úbytek druhové rozmanitosti a stanovišť se nedaří. V mnoha lokalitách je potřeba zlepšit ochranná opatření a monitoring. Obecně je potřeba splnit investiční dluh do přírody, začlenit ochranu biologické rozmanitosti do národních politik a strategií a zavést udržitelné postupy do využívání půdy a vody.

Ohnout křivku poklesu biodiverzity nebude jednoduché

To, že samotné ochranářství nestačí, ukazuje i nový Global Biodiversity Outlook 5, který dokládá, že v roce 2020 se nedaří plnit globální cíle ochrany biodiverzity. „Ohnout křivku“ snižování biodiverzity však ještě není pozdě. Řešení, která musí přijít, však budou komplexní a vyžadují zásadní odklon od dosavadní praxe. K udržitelnému přechodu musí dojít ve využívání půdy a lesů, rybolovu a managementu oceánů, v zemědělství, vodním hospodářství, potravinových systémech, městech a infrastruktuře a v reakci na změnu klimatu. Pouze tak bude možné naplnit vizi 2050. Nebude stačit dosahovat úspěchů v jedné oblasti. Propojený a jednotný ekosystém vyžaduje akci na všech úrovních, jelikož jednotlivá opatření se navzájem doplňují. Jsou proto potřeba integrovaná a systémová opatření, která zajistí, že dojde k ohnutí křivky ztráty biodiverzity.

Dopady COVID-19 na životní prostředí v Evropě

COVID-19 zásadně ovlivnil fungování celého lidstva. Dnes již ale můžeme vidět krátkodobé dopady pandemie a implementovaných opatření na životní prostředí. Evropská agentura pro životní prostředí sumarizuje nejvýraznější dopady v Evropě. Pozitivní zprávou je snížení produkce skleníkových plynů, které je nicméně zřejmě pouze krátkodobé a nebude stačit na dosažení stanovených závazků. Zlepšení se dočkala také kvalita ovzduší, hlavně ve městech. Koncentrace NO₂ a PM₁₀ klesla z důvodů lockdownů napříč členskými státy. Lídrem je Španělsko, ve kterém došlo k poklesu znečištění o 60 %, resp. 30 %. Negativním dopadem je naopak zvýšení závislosti na jednorázových plastech, zejména z důvodu závislosti restaurací na rozvozech.

Neudržitelná lidská činnost bude zvyšovat riziko další pandemie

Až 70 % nových nemocí (jako Ebola či Zika) a téměř všechny známé pandemie (HIV/AIDS, COVID či chřipka) jsou zoonózy – způsobují je mikroby zvířecího původu. Dle reportu o biodiverzitě a pandemiích z dílny Mezivládního panelu OSN pro biodiverzitu a ekosystémové služby IBPES se odhaduje, že dnes existuje až 830 000 doposud neobjevených virů, které mají potenciál nakazit i člověka. Rizika pandemií se pak zvyšují z důvodu lidské činnosti, zejména neudržitelného využívání půdy, zemědělské expanze, obchodu a konzumace divoké zvěře. Jen od roku 1960 byla změna využívání půdy důvodem objevení víc než 30 % nových nemocí.

Neudržitelné využívání půdy, ničení přirozených biotopů a zásahy do biodiverzity totiž vedou k vytváření nových cest, jak se patogeny můžou dostat k hospodářským zvířatům či k člověku. Dnešní proti-pandemické strategie se skoro výlučně soustředí na kontrolu poté, co se nemoc objeví. Ukazuje se ale, že jsou nevyhnutelné preventivní globální strategie, které dokážou předvídat a limitovat vznik nových pandemií. Náklady na taková řešení jsou pak řádově mnohem levnější, než ekonomické dopady globální pandemie.