Právo 

Díky novele vodního zákona bude Česko moct lépe reagovat na stále častější sucha

V oblasti regulace nakládání s vodou došlo koncem roku 2020 k několika zásadním změnám. Na národní úrovni byla schválena tzv. suchá novela vodního zákona, která mimo jiné reaguje na stále intenzivnější sucha a zavádí způsoby jak na sucha reagovat. Do Poslanecké sněmovny se pak dostal návrh ústavního zákona o ochraně vody a vodních zdrojů, který by měl povýšit ochranu vod na novou úroveň. Na evropské úrovni pak byla schválena nová směrnice o jakosti vody určené k lidské spotřebě, která zvyšuje požadavky na kvalitu vody, kontrolní mechanismy států a přístup k pitné vodě.

Podívejte se i na další témata, kterým se věnujeme v našem EnviLaw zpravodaji #4:

Pokud chcete, aby vám v budoucnu neunikla žádná důležitá novinka, přihlaste k odběru EnviLaw zpravodaje!

Koncepční řešení sucha v České republice

Před Vánoci 2020 vyšla po dlouhých projednáváních ve Sbírce zákonů pod č. 544 tzv. suchá novela vodního zákona. Reaguje na problémy sucha a dopady souvisejícího nedostatku vody zavedením plánů pro sucho jako koncepčně operativních, a tudíž předvídatelných dokumentů, podle nichž budou postupovat zejména komise pro sucho v daných oblastech při řešení stavů nedostatku vody. Novela do zákona uvádí také priority využívání vody při suchu, kdy na prvních místech je zajištění funkčnosti kritické infrastruktury a dalších provozů poskytujících nezbytné služby a zásobování obyvatelstva pitnou vodou.

Novela rovněž řeší některé praktické aplikační problémy. Mezi jinými stanoví například pravidla řešení odpadních a srážkových vod, ruší povinnosti způsobující zbytečnou zátěž podnikatelům (zejména ruší povinnost čistit a platit za odpadní vody z odlehčovacích komor čistíren odpadních vod) a zavádí oprávnění provozovatelů odstraňovat stromoví ohrožující bezpečné a plynulé provozování vodovodů a kanalizací. Na straně druhé zavádí pro odběry povrchových a podzemních vod novou hranici pro měření z původních 6000 m3 ročně, resp. 500 m3 měsíčně na 1000 m3 ročně, resp. 100 m3 měsíčně.

Nová pravidla pro vodu k lidské spotřebě – kvalita, kontrola a přístup k vodě

Koncem roku 2020 byla schválená nová směrnice o jakosti vody určené k lidské spotřebě. Platí od ledna tohoto roku a členské státy mají dva roky na její transpozici. Jaké novinky přináší? Zejména se zpřísňují standardy kvality vody nad doporučení WHO, posilují se požadavky na monitoring jakosti vod a klade se důraz na preventivní opatření, a to díky opatřením na posuzování a řízení rizik celého vodního cyklu od zdroje až po spotřebu. Nezapomnělo se ani na nově se objevující znečišťující látky – endokrinní disruptory, léčivé přípravky a mikroplasty. Ty budou nově sledovány, aby mohla být včas přijata potřebná opatření. Nové regulace se týkají i materiálů, které přichází do kontaktu s vodou. Ty budou muset splňovat stanovené hygienické standardy, aby se zajistila potřebná kvalita dodávané vody.

Větší důraz klade směrnice na informování veřejnosti, jelikož státy musí zajistit, aby občané měli k dispozici příslušné informace o dodávkách vody. Samostatnou kapitolou je potom podpora přístupu k vodě určené k lidské spotřebě. Členské státy budou muset přijmout opatření k zajištění přístupu k pitné vodě zejména u zranitelných a marginalizovaných skupin. Země budou muset rovněž podporovat opatření, která umožní použití kohoutkové vody ve veřejných prostorách, ve veřejných budovách, zdarma v restauracích apod.

Ústavní ochrana vody?

V Poslanecké sněmovně je v projednávání návrh ústavního zákona o ochraně vody a vodních zdrojů. Jedná se o jedinou složku životního prostředí, které se dostává pozornosti zvláštním ústavním zákonem. Návrh směřuje k posílení veřejného zájmu na ochraně vody a zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Tyto veřejné zájmy by měly mít přednost před ostatními zájmy. Návrh v této souvislosti dále zakotvuje právo, aby měl každý přístup ke kvalitní pitné vodě v místě trvalého bydliště.

Významnou a koncepční změnou je, že výstavbu vodních děl jako vodních zdrojů určených k hromadnému zásobování obyvatel pitnou vodou zabezpečují výhradně stát, územní samosprávné celky nebo právnické osoby, které jsou státem nebo územními samosprávnými celky ovládány. Rovněž ústavní zákon stanoví, že strategickou vodohospodářskou infrastrukturu pro veřejnou potřebu ve vlastnictví zmíněných subjektů nelze zcizit ve prospěch jiných osob.

Práva a povinnosti z ústavního zákona se budou samozřejmě uplatňovat v mezích zákonů vydaných k jeho provedení, i přesto lze ale konstatovat, že dopady na obor vodního hospodářství mohou být výrazné.

EnviLaw zpravodaj dReport zpravodaj

Nadcházející akce

Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.

    Zobrazit vícearrow-right