Nové technologie, generace Z, zaměstnanecká zkušenost i důraz na duševní zdraví – čtyři klíčová slova, která rezonovala celým HR Meetingem 2019, jehož byl Deloitte partnerem. Projděte si naši reportáž přímo z akce, která vám napoví, jak se připravit na kolegu – robota, budoucnost pracovního prostředí, duševní hygienu i tolik omílanou generaci Z.
Zatímco ještě před 9 lety jsme se soustředili na HR jako takové a na běžné procesy, které jsou spojeny s náborem nových zaměstnanců a udržováním vztahů s těmi stávajícími, dnes organizace posuzujeme v mnohem širším kontextu. V popředí zájmu jsou společensky odpovědné firmy s lidským přístupem, pro něž zaměstnanci nejsou jen položkou na výplatní pásce, ale persony, s nimiž je potřeba individuálně pracovat. Na HR Meetingu 2019 to řekl Michael C. Liley, Partner v Consultingu z německého Deloitte, který na letošním eventu vystoupil jako první řečník.
Michael prezentoval výsledky aktuálního průzkumu Deloitte Trendy v oblasti lidského kapitálu, z nějž vyplynulo, že firmy plánují v příštím roce investovat do nových technologií, hlavně tedy do automatizace a umělé inteligence. Právě čtvrtá průmyslová revoluce má dopad na práci, zaměstnance i firmy jako žádná jiná před ní. Budoucnost práce tak bude záležet na tom, jak se firmy i jednotlivci dokáží přetransformovat na nové podmínky.
Čísla mluví jasně: Plných 80 % respondentů očekává, že se v následujících třech letech zvýší využívání umělé inteligence na pracovišti (AI), pouze 13 % ale věří, že automatizace zruší významný počet pozic. Firmy už navíc přišly na to, že ani jedna z těchto kategorií nemusí dominovat – klíčové je, aby se v pracovním prostředí efektivně doplňovaly. Podrobnosti přináší studie Deloitte Globální trendy v oblasti lidského kapitálu 2019, s průzkumem, kterého se zúčastnilo bezmála 10 tisíc respondentů ze 119 zemí včetně ČR.
Svou roli sehraje i velmi početná skupina mladých lidí z Afriky spolu s tzv. „silver generation“, tedy s věkovou skupinou 60+, kteří budou aktivními hráči na globálním pracovním trhu – to samé prý bude platit také o ženách, jejichž postavení v práci by se mělo konečně zlepšit. „V potaz budeme brát i další klíčový fakt – nebude existovat hranice pro odchod do důchodu, lidé budou chtít pracovat. Jednak nám to umožní kvalitní zdravotní péče, prodlužující se věk, chuť této generace co nejdéle pracovat, ale hlavně moderní technologie jako automatizace, smart technologie a umělá inteligence,“ připomněl Michael C. Liley.
Michaele, představ si, že poskočíš v čase do roku 2029. Jak vypadá pracovní prostředí za deset let ode dneška?
Spousta současných pracovních pozic je pod vlivem 4. průmyslové revoluce pryč. Charakter práce se změnil, téměř všichni už jsou zvyklí pracovat se stroji – s umělou inteligencí, roboty apod. Některé typy práce a určité úkoly jsou zcela automatizovány a lidské schopnosti dále rozšířeny. Pravděpodobně existují úplně nová pracovní místa, o nichž teď ještě ani nevíme, ani je nedokážeme pojmenovat. S největší pravděpodobností jde o pozice na rozhraní člověka-stroje.
A teď zase zpátky do roku 2019. Co bychom měli udělat, abychom se na budoucnost připravili, a jaké hrozí rizika, pokud firmy zaspí?
Už musíme začít připravovat scénáře tohoto vývoje, tedy toho, jak bude naše pracovní prostředí vypadat v budoucnu, zejména pokud jde o potřebné dovednosti a složení pracovní síly – na mysli mám hlavně zaměstnance, tzv. gig ekonomiku, kdy si firmy místo pracovníků na hlavní pracovní poměr najímají externisty, cloud v oblasti lidských zdrojů apod. Organizace budou muset aktivně naplánovat transformaci pracovní síly, aby se připravily na budoucnost a změny, které ovlivní odvětví, v nichž působí. Pokud to nezvládnou, pak nebudou konkurenceschopné na trhu samotném, natožpak na trhu s talenty.
Potkáváte je denně. Možná už sedí vedle vás. Nebo jste o nich minimálně slyšeli. O tom, jak k pracovnímu trhu i kariéře přistupují úplně jinak. Anebo jak si bez technologií nedovedou představit svůj život. Že komunikují hlavně přes obraz, protože přemíra písmen je nudí. Od manažerů očekávají, že si na ně najdou čas kdykoliv a kdekoliv. A že budou okamžitě připraveni na to, aby jim poskytli zpětnou vazbu. Taky jsou o dost realističtější než generace před nimi. Orientují se na budoucnost, chtějí uspět. A o kom že je řeč? Přece o generaci Z!
„Jsou to děti manažerů zničených tlakem na výkon, startupistů, kteří obětovali většinu času práci, nebo zkrachovali. Byli pod tlakem. Chodili pozdě domů. Hledají jistotu a harmonii mezi pracovním výkonem a zábava je pro ně prioritou,“ zmínil na HR Meetingu další z řečníků, Petr Skondrojanis, konzultant firemních kultur, který sám sebe označuje za HR anarchistu, kterého zkrátka a dobře nebaví současné HR.
Průvodce pracovním světem Generace Z dle Petra Skondrojanise
- Zapomeňte na přemíru textu v inzerátech, použijte obrázky
- Bez Youtube kanálu to nezkoušejte, ten je absolutní nutností
- Jak je na tom váš intranet? Nestrašte s ním generaci Z!
- Vytvářejte na pracovišti malé autonomní týmy
- Nastavte rychlé viditelné cíle, vytvořte jasnou pracovní strukturu
- Motivujte manažery, ať generaci Z poskytují okamžikou zpětnou vazbu
- Nezakazujte sociální sítě v pracovní době, využijte je jako komunikační nástroj
Představy a očekávání jsou jedna věc, realita ale druhá. Podle Petra Skondrojanise prozatím nemáme příliš diverzní pracovní trh, s různými generacemi na jednom pracovišti neumíme pracovat. „Zetkaři žijí ve světě, kde je všechno fake – uvědomují si to, hledají pravdu, okamžitý feedback, jistotu. Ale pozor, pravdu si ověřují, umí pracovat s technologiemi a jsou v tom velmi dobří.“ Snadno vás tak nachytají na švestkách.
Podpora zdraví, psychické a osobní pohody jsou dnes už běžnou součástí zaměstnaneckých benefitů. Jejich cílem je napomáhat ve slaďování osobního a pracovního života, udržet si fyzickou i psychickou kondici a zdravou kondičku, a to prosím pěkně klidně i během pracovní doby. Nové kancelářské budovy už tak automaticky počítají s fitness a dalšími sportovišti, běžné jsou masáže, jóga, kurzy odbourávající stres nebo podpora zdravého stravování. Firmy pořádají přímo v kanceláři dny zdraví, v zimních měsících nabízejí zdarma ovoce. Komu to nestačí, může si vybírat z další škály benefitů – příspěvek na sport mimo pracoviště, permanentky, přednášky, konzultace s odborníky, nadstandardní systém zdravotní péče, které často umožňuje i zapojení rodinných příslušníků. Vypustit duši na pracovišti tak už dávno není trend, který by zaměstnanci chtěli následovat, a firmy si jsou toho vědomy.
Další z bloků na HR Meetingu se zaměřil právě na duševní zdraví a potřebu uvést v soulad pracovní i soukromý život. Co během něj zaznělo?
Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví ČR: Duševní onemocnění vedou ke ztrátě HDP od 2 do 2,5 % v některých zemích, což jsou velké peníze, které přijdou vniveč, protože se neklade dostatečný důraz na prevenci duševních onemocnění v zaměstnání. Právě duševní zdraví je pro ministerstvo zdravotnictví prioritou posledních let, Národní akční plán pro duševní zdraví počítá také s oblastí wellbeingu. V jeho rámci chceme zavést například i to, aby zaměstnavatelé každé dva roky prováděli evaluaci, jak s tímto pracují. Duševní nepohoda vede ke ztrátě produktivity práce, součástí bezpečnosti práce je ale i duševní zdraví, a to by mělo každého zaměstnavatele zajímat.
Marta Skalická, Country Manager AES Advanced Enrollment Solutions: Často to ale není o tom, že by firma nechtěla a neměla snahu vyjít vstříc, to spíš my nejsme schopni to dodržovat. V České republice jedeme na hranici svých fyzických a psychických sil, člověk často není schopen vysvětlit svým kolegům, že kvůli dětem si musí nastavit jednoduchá pravidla. Že když má meeting skončit ve čtyři, tak prostě tak skončit musí, protože školka zavírá v pět. Inspirací je pro mne Holandsko, kde člověk v momentě, kdy se stane rodičem, přestává pracovat pět dnů v týdnu. Jsme lidé, kteří mají jiné potřeby, a je potřeba o nich mluvit.
Alice Hejzlarová, vedoucí partnerka LP Legal: Je to o prevenci a o jednotlivém zaměstnavateli, aby myslel na mentální zdraví zaměstnance. Přetížení způsobuje patologické vztahy na pracovišti, což jsou třeba i projevy šikany – mobing, bossing, staffing (šikana zespoda) nebo chairing, kdy dva zaměstnanci soupeří o stejnou pozici. To všechno má vliv na celý kolektiv a produktivitu dané společnosti.
Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.
