„Soustředíme se hlavně na lidi. Snažíme se, aby začali myslet jinak, aby měli otevřenou mysl a přicházeli s nápady. Chodí k nám středoškoláci, aby si u nás vyzkoušeli jakékoliv budoucí povolání. Není to o marketingu, ale o tom, že jim chceme dát příležitost, aby zjistili, jestli to, co aktuálně dělají, opravdu funguje. V Deloitte pracují i šestnáctiletí, kteří k nám přinášejí úplně jinou energii. Všichni jsme schopni se od nich učit. Mám ráda reverzní mentoring, kdy se mladší učí od starších, a naopak.“

KidsXO a TeenXO kluby:
Dnešek je o dětech. O budoucnost se postaráme my

V mládí je naše budoucnost a my to moc dobře víme, proto jsme do našeho inovačního programu zařadili nejen spolupráci se startupy, ale také s mladými lidmi. Pořádáme hackathony, debatujeme o budoucnosti už s osmiletými školáky, zapojujeme studenty z regionů do aktivit Deloitte. Takový je náš inovační program a KidsXO a TeenXO klub určený pro děti od 8 do 18 let.

„Při utváření budoucnosti ale musíme jít ještě dál. Dětem je potřeba zdůrazňovat, že každý má svůj talent a že je nesmírně důležité, abychom si ho uchovaly a pracovaly na něm dávno poté, co už z dětských let odrosteme. Ještě důležitější ale je, abychom si naše sny a ambice nenechaly vzít. Ty se sice postupem let mění, právo snít a realizovat naše sny ale máme my všichni, bez ohledu na věk. Podporujme proto naše děti, ať už jsme rodiče, učitelé, vedoucí zájmových kroužků… v tom, co dělají, ať už je to cokoliv. A mějme pro to pochopení.“ – Diana Rádl Rogerová

Jenže je to právě kreativita, o níž jsme postupem let tak nějak přišli. A to je pochopitelně špatně, protože právě tvořivost bude v novém pojetí práce klíčovým prvkem. Jak ji znovu pozvat do našich dospěláckých životů? „Vraťme se do dětství a vybavme si, jak jsme tenkrát přemýšlely, jak jsme se jako děti nebály riskovat… Kreativita byla v každém z nás, ale bohužel na to v dospělosti zapomínáme,“ připomněla Diana Rádl Rogerová.

Zetkaři se chtějí realizovat, stejně jako kdokoliv jiný

Když se dnes řeší souboj generací, pak ja jasné, že se bude mluvit hlavně o zetkařích, o silné generaci Z, která přišla s novými požadavky – třeba s tím, že chce dělat jen to, co ji baví, pracovat flexibilně, rovnou se stát lídry. A to se pochopitelně ne vždy hodí. „My jsme třeba dostali přesné zadání i to, jak máme úkol udělat. A najednou je tady generace, která se chce chovat jinak. Jenže na tom není nic špatného, i já jsem se chtěla takhle chovat, ale neměla jsem tu správnou drzost, kterou oni mají. Je to současně náročné i motivující, já se v tomhle ale seberealizuju a je vidět, že se nám to vrací.“

Další z takových obecných pravd o zetkařích je fakt, že nechtějí pracovat v korporacích, protože se jim nezamlouvá dělat práci, kterou jim naplánoval někdo jiný. Co si o tom myslí Diana? Že nedělají dobře. „Nelze se totiž dívat na firmu a říkat, že tam musí být jen inovativní mladí, vždyť i vy ve startupech jednou zestárnete. A kdo jiný, než starší generace, vás to teď všechno má naučit? Nemůžete se to naučit v prostředí, kde jsou všichni stejní, sami se tak nepřipravujete na to, co jednou přijde, na budoucnost,“ připomněla během diskuze na Future Port na téma mezigenerační spolupráce.

Mezigenerační spolupráce a nové téma: padesátníci

To je bezesporu další výzva, protože populace stárne, na jednom pracovišti je potřeba propojit hned několik generací. A stejně jako se dnes řeší mladí a trh práce se jejich novým požadavkům přizpůsobuje, nesmíme zapomenout ani na generaci starší. Například pro Dianu jsou teď velkým osobním tématem padesátníci, na něž se trh aktuálně nezaměřuje, a to je pochopitelně špatně, protože jejich zkušenosti musí být přenositelné. A recept z druhé strany? Snažit se pochopit generaci Z a vzít v potaz, proč přemýšlí zrovna takhle, místo toho, abychom je odsuzovali. „Přestaňme o nich psát, že mají jiné hodnoty, že jsou líní, vždyť oni mají stejné hodnoty jako my. Jen si o ně říkají jinak, dívají se na svět jinýma očima,“ zmínila Diana.

Jak tedy oba světy propojit? Zkuste to jako v  Deloitte, kde se snažíme využít kvality, které má starší generace i ty, které má generace mladší. „Zavedli jsme například reverse mentoring. Je totiž naivní, myslet si, že mladí se nechtějí od starších učit a získávat od nich informace, musíte ale vytvořit prostředí, aby se obě strany od sebe navzájem inspirovaly,“ připomíná Diana Rádl Rogerová.