Zatímco ještě v loňském průzkumu Deloitte mileniálové svým firmám věřili, pokud jde o společenské dopady, etiku a zohledňování jiných kritérií byznysu, než jen vytváření zisku, letos už vyslali jasný signál: Naše očekávání nejsou naplněna, nechováte se eticky! Mladší generace stále více od firem žádají, aby se kromě úspěchu v podobě finančních kritérií zaměřily na společenské dopady a pozitivní vliv na společnost jako takovou. Přetrvává tak nesoulad mezi tím, co si mileniálové i generace Z myslí, že by firmy měly dělat, a tím, jaké jsou priority vedení.
O lidech, kteří se narodili do světa nových technologií, se hodně píše a mluví. Jak vnímají společenské dopady firmy, v níž pracují? Co říkají na kariéru nebo Průmysl 4.0? A jak je to s loajalitou mileniálů a generace Z vůči zaměstnavateli? Průzkum Deloitte provedený už po sedmé mezi více než 10 000 respondenty, přináší zajímavá zjištění.
Průmysl 4.0: Zaměstnavatelé by měli zlepšit přípravu na nové technologie
Vzkaz je tedy jasný: Mladí pracovníci touží po tom, aby jejich vedoucí byli více proaktivní, pokud jde o prosazování pozitivních změn nejen ve firmě, ale v celé společnosti, a aby reagovali na skutečné potřeby zaměstnanců. Mileniálové si totiž myslí, že firmy a jejich představitelé mají mnohem větší páky na to, aby dělali věci, které mají skutečný význam a pozitivně tak působili na celou společnost.
Příslušníci obou generací jsou podle svých slov tolerantní a jejich způsob přemýšlení je velmi pružný. Pro 63 % mileniálů jsou klíčové příjem a další benefity, následují pozitivní atmosféra na pracovišti (52 %) a flexibilita (50 %).
Zajímavým zjištěním je pak (ne)připravenost na Průmysl 4.0. – tři z deseti příslušníků generace Z věří, že mají všechny potřebné dovednosti i znalosti, kterou budou potřebovat k tomu, aby ve střetu s umělou inteligencí a robotizací uspěli. Pouze 42 % z nich ale uvádí, že jim jejich zaměstnavatel pomohl v přípravě na změny spojené se čtvrtou průmyslovou revolucí. Čím více se na dané změny cítí připraveni, tím více se ale logicky cítí ohroženi. V konečném součtu tak obě generace z nových změn cítí spíše obavy.
Příslušníci obou generací jsou podle svých slov tolerantní a jejich způsob přemýšlení je velmi pružný. Pro 63 % mileniálů jsou klíčové příjem a další benefity, následují pozitivní atmosféra na pracovišti (52 %) a flexibilita (50 %).
Na scénu nastupuje generace Z: Přináší na pracoviště technické dovednosti a nové myšlení
Generace Z jsou lidé narozeni mezi roky 1995 a 1999. Už odmala jsou součástí technologického pokroku, říká se o nich, že se do technologií už narodili. Jak to vidí oni?
5 faktorů dle „zetkařů“, které vnesli do pracovního prostředí
A v čem naopak podle vlastních slov pokulhávají? V profesionalitě, respektive v tvrdé pracovní disciplíně, kterou se vyznačovaly generace před nimi, stejně tak v absenci osobnostních rysů, jako jsou zralost, trpělivost, ale i všeobecný rozhled či komunikační dovednosti. Polovina zetkařů očekává, že se v práci budou cítit mnohem lépe než jejich rodiče.
NEPŘEHLEDNĚTE…
Nesoulad mezi tím, co si mileniálové i generace Z myslí, že by firmy měly dělat, a tím, jaké jsou priority vedení. To je hlavní závěr Deloitte Millenial Survey 2018. Poznejte mileniály i „zetkaře“ podrobně, zalistujte si v naší nové studii.
Seznamte se s dalšími trendy, které v roce 2018 ovlivní oblast lidského kapitálu.
Osobní pohoda v práci, neboli well-being, se stává čím dál tím více skloňovaným tématem mezi firmami i zaměstnanci. Přečtěte si o novém trendu.
Může najít štěstí v práci každý, nebo je to jen luxus pro pár vyvolených? Víme, jak to je.
Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.
