Podívejte se i na další témata, kterým se věnujeme v EnviLaw zpravodaji #9:

• Sekvestrace uhlíku v zemědělské půdě jako regulační nástroj pro snižování emisí
• Konec syntetických textilií? EU chce zastavit uvolňování mikroplastů do přírody
• Banky se musí zaměřit na kvalitu zveřejňovaných informací o udržitelnosti
• Evropská komise zahrnula do taxonomie EU zemní plyn a jadernou energii

Pokud chcete, aby vám v budoucnu neunikla žádná důležitá novinka, přihlaste se k odběru EnviLaw zpravodaje!

Zpráva Climate Change 2022: Impacts, Adaptation and Vulnerability

Příspěvek k šesté zprávě Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) komplexně posuzuje dopady změny klimatu, budoucí rizika a schopnosti i limity přírodního světa a lidských společností přizpůsobit se této změně. Zaměřuje se na ekosystémy, biologickou rozmanitost a lidská společenství na globální i regionální úrovni.

Změna klimatu ovlivňuje každý kout světa – extrémní sucha, vedra a silné záplavy v současnosti ohrožují potravinovou bezpečnost a obživu pro miliony lidí. I když se svět rychle dekarbonizuje, skleníkové plyny v atmosféře a jejich emise způsobí, že některé významné klimatické dopady budou do roku 2040 nevyhnutelné.

Co se stane při globálním oteplení o 1,5 stupně Celsia?

• Mnoho ledovců na celém světě úplně zmizí, anebo ztratí většinu své hmoty.
• 350 milionů lidí se bude do roku 2030 potýkat s nedostatkem vody.
• Až 14 % suchozemských druhů bude čelit vysokému riziku vyhynutí.

Příspěvek proto apeluje na naléhavou nutnost změny, která bude vyžadovat okamžité a koordinované úsilí o snížení emisí, zachování ekosystémů a radikální zvýšení financí na řešení ztrát a škod. V opačném případě riskujeme, že dopady změny klimatu budou katastrofální.

Udržitelnost z pohledu vrcholových manažerů

Během září a října minulého roku provedla společnost Deloitte průzkum u více než 2 000 manažerů z 21 zemí, aby zjistila, jaký je postoj společností ohledně udržitelnosti a klimatické změny. Téměř 79 % manažerů vidí svět ve zlomovém okamžiku, pokud jde o reakci na změnu klimatu, 88 % dotazovaných souhlasí s tím, že okamžitými opatřeními lze omezit ty nejhorší dopady na změnu klimatu. Zároveň ale na optimismus nemusí být prostor, co se aktivity týče. Je zde patrná mezera mezi ambicemi a realizovanými aktivitami a jejich dopadem. Nejčastěji implementovaná opatření jsou pouze externí a ta podstatná a systematická jsou pouze sporadická. Je také zjevné, že většina manažerů nevnímá dlouhodobé a strategické výhody udržitelnosti. Zároveň existují velké rozdíly mezi lídry a zaostávajícími organizacemi. Klíčové je nastavit si kvalitní dlouhodobý plán, vzdělat vedení a nastavit zodpovědnost za konkrétní kroky.

Nová směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti

Evropská komise přijala návrh směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti. Směrnice vzniká v návaznosti na cíle stanovené Zelenou dohodou pro Evropu a na Cíle udržitelného rozvoje OSN. Cílem návrhu je především snížit nepříznivé dopady podniků v rámci globálních dodavatelských řetězců, a to v lidskoprávní i v environmentální oblasti. Hlavním prostředkem k dosažení tohoto cíle by mělo být provádění lidskoprávní a environmentální náležité péče (due diligence).

Co obnáší lidskoprávní a environmentální náležitá péče ve firemní praxi

• začlenění procesů náležité péče do politik podniků
• identifikaci skutečných nebo potenciálních nepříznivých dopadů na lidská práva a životní prostředí
• předcházení potenciálním nepříznivým dopadům a odstranění nebo minimalizaci skutečných dopadů
• zavedení postupů pro podávání stížností
• monitorování účinnosti politik náležité péče a souvisejících opatření a veřejném informování o prováděné náležité péči.

Povinnými subjekty dle směrnice by měly být podniky se sídlem v členských státech Evropské unie i ve třetích státech. V případě evropských společností by mělo jít o společnosti nad 500 zaměstnanců s čistým obratem nad 150 milionů eur a společnosti nad 250 zaměstnanců s čistým obratem nad 40 milionů eur, pokud alespoň 50 % obratu vzniklo v odvětvích jako je textilní průmysl, zemědělství či těžba nerostných surovin.

Pokyny pro státní podporu v oblasti klimatu, životního prostředí a energetiky na rok 2022

Evropská komise zveřejnila nové Pokyny pro státní podporu v oblasti klimatu, životního prostředí a energetiky (CEEAG), které jsou platné od ledna 2022. Pokyny poskytují vodítko, jak bude Komise posuzovat slučitelnost veřejné podpory na ochranu životního prostředí a opatření v oblasti podpory energetiky, na která se vztahuje oznamovací povinnost (podle čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy o fungování EU).

Pokyny se zaměřují na klíčová témata v oblasti energetiky a ochrany klimatu, jako je např. infrastruktura, podpora čisté mobility, oběhové hospodářství, snižování znečisťování nebo biodiverzita. K dosažení cílů definovaných v Zelené dohodě pro Evropu budou zapotřebí významné investice, včetně investic do obnovitelných zdrojů energie. Pokyny poskytují veřejným orgánům rámec pro to, aby mohly efektivně a s minimálním narušením hospodářské soutěže podporovat naplňování stanovených cílů. Pokyny rozšiřují kategorie investic a technologií, které mohou členské státy podporovat, a umožňují, aby výše podpory za určitých podmínek pokryla až 100 %.