Podívejte se i na další témata, kterým se věnujeme v EnviLaw zpravodaji #9:

• Na podniky se budou vztahovat nové povinnosti náležité péče v oblasti udržitelnosti
• Konec syntetických textilií? EU chce zastavit uvolňování mikroplastů do přírody
• Banky se musí zaměřit na kvalitu zveřejňovaných informací o udržitelnosti
• Evropská komise zahrnula do taxonomie EU zemní plyn a jadernou energii

Pokud chcete, aby vám v budoucnu neunikla žádná důležitá novinka, přihlaste se k odběru EnviLaw zpravodaje!

Emise EU ETS poklesly během pandemie COVID-19

Pandemie koronaviru měla na emise uhlíku v Evropě významný dopad. V roce 2020 se emise ze stacionárních zařízení zahrnutých do systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) snížily o 11,4 % (překonaly 9% pokles zaznamenaný v roce 2019). Emise ETS od provozovatelů letadel klesly o 63 %, protože letecká doprava se během pandemie téměř zastavila. Podle projekcí členských států se očekává, že emise ETS se do roku 2030 sníží o 41 % až 48 % a do roku 2040 o 55 % až 62 % ve srovnání s rokem 2005.

Většinu tohoto poklesu lze očekávat v energetickém sektoru. Podle výroční zprávy Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) s názvem Trendy a projekce v EU ETS jde o zpomalení ve srovnání s historickými poklesy. Tato zpráva analyzuje nedávné, současné a budoucí trendy emisí v rámci EU ETS, a také rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou povolenek na trhu.

Dopad pandemie COVID-19 vedl v roce 2020 podle zprávy k tak neočekávanému poklesu emisí, že ani nejnovější projekce tuto skutečnost ještě plně neodrážejí. Zpráva dále konstatuje, že počet dostupných povolenek poprvé od roku 2013 překonal roční emise, a to především kvůli nízké poptávce. Ceny uhlíku v březnu 2020 prudce klesly, ale do konce roku se zotavily. Zpráva proto zdůrazňuje potřebu přijetí adekvátních opatření, aby bylo zamezeno opětovnému nárůstu emisí souvisejících s pandemií.

Potenciál půdy ve snižování celosvětových emisí

Půda může být zdrojem emisí CO₂, ale také je může z atmosféry odstraňovat. Vzhledem k tomu, že půda ukládá značné množství uhlíku, malé zvýšení by mohlo zmírnit řadu globálních emisí skleníkových plynů (GHG). Scénáře Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) ukazují, že omezení nárůstu globální teploty na 1,5 °C nebo 2 °C do konce století nebude možné bez výrazného odstranění CO₂ z atmosféry. K tomuto procesu může významně přispět tzv. sekvestrace uhlíku v půdě (SCS), která nastává, když je rozdíl mezi odstraněním CO₂ a emisemi CO₂ kladný.

Zpráva OECD s názvem Sekvestrace půdního uhlíku zemědělstvím přezkoumává dostupné postupy pro zvýšení čisté SCS v zemědělských půdách, shrnuje důkazy o globálním zmírňovacím potenciálu těchto postupů a rozebírá možnosti jejich přijetí. Studie odhadují, že čistá sekvestrace půdního uhlíku na zemědělské půdě by mohla vyrovnat 4 % ročních celosvětových emisí skleníkových plynů způsobených člověkem během zbytku století, a významně tak přispět ke splnění cílů Pařížské dohody.

Zpráva dále zdůrazňuje, že aby bylo možné tento potenciál zemědělského sektoru využít, je zapotřebí balíček politik ke zvýšení globálních zásob uhlíku v půdě. Dostupné možnosti politiky pro stimulaci zavádění čistých praktik SCS zahrnují mimo jiné také tržní nástroje, které přináší širokou škálu politických opatření, včetně nástrojů, které přímo či nepřímo ovlivňují či tvoří cenu uhlíku, granty a přístup k úvěrům.

Evropský CFO průzkum Deloitte: snížení uhlíku znamená menší náklady

Společnost Deloitte dvakrát ročně pořádá průzkum mezi evropskými finančními řediteli a ptá se na jejich názory na současnou ekonomickou a finanční situaci a související otázky. Na podzim roku 2021 se zmíněný The European CFO Survey zaměřil na činnost společností v oblasti změny klimatu.

Evropa je v současné době uprostřed transformace, s cílem být šetrnější vůči klimatu. Mnoho rozhodnutí o snížení emisí uhlíku a boji proti změně klimatu jinými způsoby má dopad na náklady, a proto jsou do těchto rozhodnutí zapojeni finanční ředitelé. Transformace nutná ke snížení emisí je výzvou na každé úrovni a pro všechny zúčastněné strany, ale také nabízí nové příležitosti pro úsporu nákladů a růst.

V současnosti má jasný plán na snížení emisí v oblasti klimatu 56 % evropských podniků, 37 % nikoliv. Navíc 14 % společností, které mají plán, plní své cíle velmi pomalu a nedosáhnou jich dříve než v roce 2040 nebo později. Je zřejmé, že mnoho společností potřebuje formulovat strategii snižování emisí uhlíku, který usnadní měření toho, čeho firmy dosahují. Motivací by pro ně mělo být to, že jednání v oblasti změny klimatu často nabízí přímé možnosti úspory nákladů.

Závěrečná zpráva o trhu s uhlíkem v EU nenašla žádné zásadní nedostatky

Aby Evropská komise podrobněji prozkoumala vzorce chování při obchodování a potenciální potřebu cílených opatření, požádala Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) o první předběžné posouzení a pověřila jej, aby do začátku roku 2022 zanalyzoval obchodování s povolenkami na emise. Orgán ESMA zveřejnil dne 28. března 2022 svou Závěrečnou zprávu o trhu s uhlíkem v Evropské unii.

Zpráva ESMA představuje hloubkovou analýzu obchodování s emisními povolenkami a deriváty emisních povolenek provedenou na základě dostupných údajů shromážděných z různých zdrojů. Tato analýza prokázala, že se v současnosti nenašly žádné zásadní nedostatky ve fungování trhu EU s uhlíkem. ESMA přesto předložila řadu politických doporučení ke zlepšení transparentnosti trhu a monitorování.

Zpráva ESMA poskytuje faktický a komplexní základ pro Evropskou komisi, Radu EU a Evropský parlament, aby určily, zda považují za nezbytné zavedení dalších opatření k regulaci trhu s uhlíkem. V návaznosti na to ESMA uvádí, že je případně připravena pomoci s prováděcími opatřeními či dodatečnou analýzou údajů nebo radami, které by mohly být užitečné při budoucích úvahách o trhu EU s uhlíkem.