Deloitte živě 

Není kritika jako kritika. Jak ovládnout umění zpětné vazby v praxi?

Říká se, že kritizovat je snadné. Sdělit však z očí do očí negativní feedback, který je konstruktivní, objektivní a nikoho neraní – to už je mnohem náročnější disciplína, která si zaslouží patřičnou pozornost. Jak tedy podávat negativní zpětnou vazbu dostatečně citlivě, a přitom zachovat její hlavní sdělení? Jak naopak takovou kritiku správně přijímat? A jaký má kvalitní feedback přínos pro zaměstnance, lídry týmů i celé firmy?

Tématem našeho dalšího, v pořadí již třináctého Deloitte MeetUpu byla zpětná vazba, její předávání i přijímání. Jedná se o druh náročné konverzace, která je nezbytná z celé řady důvodů: díky ní dotyčný zjistí, jaké jsou jeho (zejména) slabé stránky a jak na nich může zapracovat, může se vyvarovat opakování chyb a také zjistí, jaké jsou na něho kladeny nároky. Zrovna tak feedback posiluje pocit důvěry, sounáležitosti, spokojenosti, zkrátka je základním stavebním kamenem dobré firemní kultury.

Když ale zpětná vazba přináší tolik benefitů, proč nepřichází / nedáváme ji častěji? I na této misce vah je řada důvodů, tím hlavním je však strach z toho, jak dotyčný (zejména negativní) feedback přijme. Všichni jistě máme zkušenost s kritikou, která byla neobjektivní, nekonstruktivní a její sdělení, třebaže bylo ze své podstaty smysluplné, nepadlo nakonec na úrodnou půdu. Přesně takové situaci lze však poměrně snadno předejít – stačí dodržet několik jednoduchých zásad.

Základní pravidla zpětné vazby

Pravděpodobně nejdůležitější pravidlo umění feedbacku říká, že zpětná vazba by měla být vždy vyžádaná. V osobním životě to znamená nedávat feedback někomu, kdo o něj nestojí, v pracovním životě pak nastavit si efektivní systém zpětné vazby. Ideální frekvence je jednou týdně až jednou měsíčně – delší ani kratší interval se nedoporučuje, na jedné straně kvůli nedostatku obsahu, na straně druhé kvůli přemíře obsahu a tendenci zestručňovat a zaměřovat se jen na věci negativní.

Vybrané metody feedbacku

  • Sendvič. Při této metodě sdělujeme nejprve pozitivní, potom negativní, a nakonec znovu pozitivní informaci. Cílem je především negativní sdělení „zaobalit“. Tato metoda je však zastaralá, hlavním problémem je její všeobecná známost. Další nevýhodou je fakt, že negativní sdělení automaticky přebíjí to pozitivní.
  • Start – stop – keep doing. V rámci této techniky jako první říkáme, co by měl dotyčný začít dělat, s čím by měl naopak přestat, a nakonec s čím by měl pokračovat. Výhodou této metody je skutečnost, že není explicitně řečeno „toto je chyba“, ale jde spíše o bilanci nad tím, co je a jak by to mohlo být ještě lepší.
  • EEQ (Example, Effect, Question). V prvním kroku popíšeme danou situaci, dále důsledek této situace (na kolegy, projekt, práci…) a nakonec se zeptáme příjemce feedbacku, jaké navrhuje řešení. Díky tomu získává zpětná vazba i interaktivní rozměr.

Důležité je pro obě strany uvědomit si, že zpětná vazba slouží jako informace k události, která se odehrála v minulosti. Příjemce by měla tato informace konstruktivně rozvinout a objektivně zhodnotit jeho práci. To v praxi znamená vyvarovat se dojmům a předpokladům – ten, kdo feedback dává, by měl vycházet výhradně z faktů a nic nepředjímat. Příjemce by si měl naopak uvědomit, že smysl zpětné vazby je pozitivní a takto by k ní měl přistupovat. Je nicméně přirozené, že kupříkladu u zvláště tvrdé kritiky se záhy dostaví potřeba bezprostřední obranné reakce – v takovém případě není chybou udělat si čas na její zpracování a následně adekvátně reagovat.

Deloitte MeetUp

V rámci Deloitte MeetUpů se věnujeme nejrůznějším kariérním tématům, jako jsou náročné pracovní konverzace, motivacekreativita a iniciativa či kritické myšlení. Ať už jste student, čerstvý absolvent, asistent či manažer, své téma si u nás najde každý. Pokud se chcete i vy zúčastnit našich budoucích online setkání, sledujte naši stránku na Facebooku.

Meetup Deloitte
Deloitte živě 

Expanze do zahraničí pohledem financí: co řeší technologické firmy?

Finanční základy každé společnosti jsou stejné, v případě technologických firem jde ale hlavně o to, že už od začátku mají mezinárodní ambice. Tím pádem proti společnostem z jiných oborů rostou rychleji. To klade zvýšené nároky na obsluhu financí. Jak vyřešit různé měny, platební chování zákazníků či kurzové riziko, když firma působí hned na několika zahraničních trzích? Pár tipů přináší Lukáš Martoš, vedoucí oddělení Cash managementu pro region střední Evropy v Citi. 

8. 12. 2021
Deloitte živě 

Petr Bednařík z DataSentics: Firmy se ocitají v době cloudové, AI a strojové učení jsou základem

Mezi společnostmi dlouhodobě roste zájem o personalizovaná technologická řešení pro dílčí podnikové procesy. Ne vždy je však vývoj takové unikátní platformy jednoduchou záležitostí. Zejména firmy z oblastí bankovnictví a pojišťovnictví, které pracují s citlivými daty klientů, vyžadují ze strany dodavatelů zvláště komplexní a obezřetný přístup. Jaké technologie jsou v rámci modernizace firem nejvíce využívány? Zeptali jsme se Petra Bednaříka, zakladatele největšího českého machine learning studia DataSentics, které uspělo v žebříčku Deloitte Technology Fast 50 a stalo se osmou nejrychleji rostoucí technologickou firmou ve střední Evropě. 

8. 12. 2021
Deloitte živě 

Automatizace a umělá inteligence jsou klíčové faktory transformace zdravotnictví, říká předseda spolku Mladí lékaři

Modernizace českého zdravotnictví je výzvou nejen pro stát a nemocnice, ale také pro samotné lékaře a dodavatele IT systémů. V minulosti se implementace digitálních řešení ve zdravotnictví významně osvědčila, a proto je potřeba v tomto pozitivním trendu pokračovat. O digitalizaci a automatizaci oboru, jeho udržitelnosti, ale také o odlivu českých lékařů do zahraničí jsme si povídali s předsedou spolku Mladí lékaři Martinem Kočím, který byl hostem třetí konference CzechSetGo! na téma eHealth v Česku. 

3. 12. 2021