Technologická agentura České republiky plánuje vyhlášení v pořadí již 5. veřejné soutěže programu TREND, a to v podprogramu 1 Technologičtí lídři. Cílem programu TREND je podpora projektů zaměřených na zavádění výsledků průmyslového výzkumu a experimentálního vývoje do praxe a také na podporu pronikání na nové trhy.
Zkušenosti z praxe ukazují, že celá řada společností využívá pouze jednu z forem veřejné podpory, ať už v podobě dotace, nebo investiční pobídky, popř. uplatňují odčitatelnou položku na výzkum a vývoj. Přitom tyto společnosti mají mnohdy nárok využít více forem podpory zároveň, efektivně je mohou kombinovat a maximalizovat tak z nich plynoucí užitky. Na druhou stranu souběh podpor s sebou nese několik pravidel, která je nutné dodržet.
Obsahové náležitosti dokumentu s názvem „Projekt výzkumu a vývoje“ (dnes tzv. „Projektová dokumentace“) se staly předmětem celé řady sporů mezi poplatníky a správcem daně. Nejvyšším správním soudem bylo opakovaně potvrzeno, že pouze Projekty výzkumu a vývoje obsahující všechny taxativně vyjmenované náležitosti zakládají právo na uplatnění odpočtu na výzkum a vývoj. Novelou zákona o daních z příjmů od 1. dubna 2019 se změnila koncepce fungování odpočtu s cílem odstranit tehdy vnímané nedostatky v zákoně a udělat odpočet jednodušší, atraktivnější a dostupnější pro větší množství poplatníků. Vláda dokonce deklarovala, že právě odpočet na výzkum a vývoj bude nejvýznamněji podporovanou formou veřejného financování firemních investic.
V srpnu 2020 vyšel ve Finančním zpravodaji velmi očekávaný Pokyn č. MF-17, který reagoval na novelu zákona o daních z příjmů v souvislosti s odčitatelnou položkou na výzkum a vývoj a mimo jiné se vyjadřuje i k otázce tolik diskutovaného zakázkového vývoje. Vedle toho byl ve Finančním, daňovém a účetním bulletinu publikován článek zástupkyně Generálního finančního ředitelství („GFŘ“), který se mimo jiné také zabýval otázkou zakázkového vývoje. Jak na tuto problematiku nahlížíme z hlediska praxe?
Celých pět let čekala odborná veřejnost na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ve věci (ne)uplatnitelnosti náhrady mzdy v podobě dovolené v rámci odčitatelné položky na výzkum a vývoj („VaV“). Daňoví poradci byli přesvědčeni o oprávněnosti zahrnutí tohoto nákladu, státní správa ho kategoricky odmítala. Na přelomu roku 2019 a 2020 byla dvěma rozsudky Nejvyššího správního soudu („NSS“) potvrzena oprávněnost zahrnutí tohoto nákladu. Na konci minulého roku rozeslalo Generální finanční ředitelství jednotlivým finančním úřadům metodický pokyn ke stanovení výše náhrad mezd. Co tento dokument přináší pro praxi a na co by si měli dát poplatníci pozor?
Krajský soud v Brně se zabýval několika zásadními otázkami v souvislosti s uplatněním odpočtu na výzkum a vývoj („VaV“) a přinesl zásadní závěry.
Krajský soud v Hradci Králové rozhodoval o oprávněnosti výpočtu výše odčitatelné položky na výzkum a vývoj („VaV“) prostřednictvím tzv. kalkulovaných výdajů. Podle soudu zákon o daních z příjmů („ZDP“) vyžaduje použití výdajů skutečně vynaložených a neumožňuje pro účely kalkulace odčitatelné položky na VaV ocenit vlastní náklady projektu VaV na základě kalkulace výroby, která je běžná při oceňování zásob vytvořených vlastní činností.
Nejvyšší správní soud („NSS“) vydal dvě důležitá rozhodnutí v oblasti odčitatelné položky na výzkum a vývoj („VaV“). V prvním případě řešil možnou podjatost správce daně v důsledku přiznávání cílových odměn za neuznávání odpočtu na VaV a ve druhém případě pak uznatelnost náhrad na dovolenou v rámci odpočtu na VaV.
Stane se odpočet na výzkum a vývoj pro společnosti atraktivnější?
