1. Za jak dlouho může cizinec nastoupit?

To je úplně ta první a nejdůležitější otázka pro business. Pokud se bavíme o cizinci ze třetí země (občané EU/EHP/Švýcarska totiž mají volný přístup na trh práce a mohou nastoupit teoreticky ihned), který je stále v zahraničí a teprve bude žádat o české vízum, odhadovaný čas dělíme do tří fází:

• Sběr dokumentů: Za jak dlouho je zaměstnavatel schopný vystavit hlášenku volného pracovního místa, připravit pracovní smlouvu a jak dlouho samotnému cizinci trvá sehnat dokumenty potřebné k podání žádosti. Tato fáze může trvat 1 týden, ale i 90 dní. Z praxe známe ovšem i takové případy, kdy bylo toto období mnohem delší a finančně náročné. Pokud např. cizinec pobýval v posledních 3 letech v jiném státě déle než 6 měsíců v kuse, musí k žádosti doložit výpis z rejstříku trestů s vyšším ověřením. V některých státech lze tento úkon vyřídit online, jinde skrze zastupitelský úřad a někdy je to možné pouze osobně. Z naší zkušenosti je průměrná délka této fáze přibližně 30 dní.
• Fáze rozhodovací: Zákonná lhůta pro vydání rozhodnutí o žádosti o zaměstnanecké karty (nejčastější typ pracovního víza v ČR) je 60 dní, ve složitých případech pak 90 dní. Většina případů není složitá, což se bohužel nedá říci o většině žádostí. Pokud cizinec podá žádost, ve které něco chybí, Ministerstvo vnitra jej musí vyzvat k opravě. Tím se nám tato fáze natahuje přibližně o dalších 30 dní.
• Fáze příjezdu: Po schválení žádosti cizinec dokládá zdravotní pojištění na zastupitelském úřadě, který následně vylepí vízum pro vstup na území. Cizinec poté přicestuje do ČR, kde se musí zaregistrovat k pobytu, poskytnout své biometrické údaje a následně si vyzvednout pobytovou kartu. Nastoupit u českého zaměstnavatele může ode dne poskytnutí biometrických údajů, resp. ode dne převzetí potvrzení o splnění podmínek pro vydání zaměstnanecké karty, které cizinec zpravidla obdrží při své první návštěvě MV ČR.

Co doporučujeme, je včasná komunikace dne nástupu cizince team leaderovi, aby se podle toho mohl zařídit. V případě, že vidíme, že se fáze 1 protahuje, MV ČR si dožádalo další dokumenty apod., je na to potřeba včas upozornit.

2. Opravdu to nejde rychleji? V případě, že zaměřím svůj nábor na nějakou zemi, bude tam nějaké zvýhodnění?

Vízový proces je pro všechny občany třetích zemí stejný, všichni musí doložit stejné náležitosti k žádosti a je jedno, zda se jedná o občana Indie, USA nebo Ghany. V některých zemích ale existují kvóty pro počet přijatých žádostí. Zároveň existují vládní programy na podporu ekonomické migrace, jež určitým způsobem zvýhodňují společnosti, které se do daného programu zařadily a které na oplátku ručí za dané cizince a prokazují, že plní své zákonné povinnosti jako zaměstnavatel.

V Programu klíčový a vědecký personál je pak zkrácená lhůta pro rozhodnutí na 30 dní, tj. zkracuje se nám o polovinu fáze 2.

Je rozdíl mezi stavebním dělníkem a vývojářem softwaru? Je. Pro vysoce kvalifikované pozice se více využívá institut modrých karet, na něž neexistují kvóty na zastupitelských úřadech a skrze program získávají přednostní termín pro podání žádosti. Pokud budeme potřebovat nabrat stavební dělníky a rozhlížíme se v zemích s přidělenými kvótami, je důležité si uvědomit, že cizinec z takového státu si žádost ani nikdy nepodá, neboť jeho kvalifikace je tak nízká, že jej zaměstnavatel nemůže zařadit do žádného vládního programu.

3. Proč se musí dělat test trhu práce, když je zřejmé, že pracovníci dlouhodobě chybí, a proč trvá tak dlouho?

Test trhu práce se dělá proto, aby se primárně volná pracovní místa obsazovala uchazeči o zaměstnání (tj. lidmi v evidenci úřadu práce), tedy aby se snižovala nezaměstnanost. Česko má dlouhodobě nízkou míru nezaměstnanosti, proto se tento institut jeví často jako nadbytečný. Je to nicméně nástroj ochrany pracovního trhu. Test trhu práce trvá 30 dní, u některých pozic 10 dní. V současné době Ministerstvo práce a sociálních věcí tento systém reviduje a zvažuje u vybraných pozic a kvalifikací zrušení tohoto testu. V praxi se ale ukazuje, že pokud se hlášenka zaeviduje včas, 30 dní zpravidla trvá sběr dokumentů cizincem a získání termínu na zastupitelském úřadu, a nedochází tak k větším prodlevám.

4. Kolik celý proces stojí?

S vízovým procesem jsou spojené i náklady na přesun cizince do Česka a je na zaměstnavateli, do jaké míry je ochoten tyto náklady budoucímu zaměstnanci proplácet. Je tedy potřeba počítat jednak s administrativními náklady (poplatek za výpis z rejstříku trestů, apostily, překlady dokumentů do českého jazyka, konzulární poplatek), jednak s náklady za pomoc s vízovým procesem, které se mohou lišit dle typu poskytovatele. Zároveň se cizinci mnohdy relokují do Česka spolu s rodinnými příslušníky, tj. zaměstnavatel by měl mít jasno, zda také hodlá nést náklady spojené s jejich přesunem. Kromě těchto výdajů vznikají náklady na cestovné, ubytování po příjezdu, zdravotní pojištění apod. Doporučujeme mít jasnou relokační směrnici, ve které si stanovíte základní pravidla a předejdete tak mnoha nedorozuměním.

5. Co když zaměstnanec po příjezdu odejde?

Dlouhý vízový proces, vysoké náklady na relokaci, zaměstnanec nakonec dorazí, nastoupí do práce a po pár týdnech chce odejít ke konkurenci. Cizinec může podat výpověď ve zkušební době, nicméně v tom případě by se musel vrátit zpět do zahraničí, protože zaměstnanecká karta by mu ze zákona po 60 dnech zanikla. Cizinci se zaměstnaneckými kartami mohou požádat MV ČR o souhlas se změnou zaměstnavatele až po 6 měsících po vydání zaměstnanecké karty. Co se nákladů na relokaci týče, doporučujeme uzavřít písemnou dohodu, kde si se zaměstnancem nastavíte pravidla hrazení nákladů spojených s relokací v případě, že se rozhodne předčasně ukončit pracovněprávní vztah.

Nemáte jasná pravidla pro relokaci zahraničních pracovníků? Máte pocit, že proces relokací ve vaší společnosti je příliš pomalý? Potřebujete poradit se specifickými případy zaměstnávání cizinců? Obraťte se na naše imigrační specialisty, kteří rádi zodpoví vaše dotazy a pomůžou vám s nastavením vhodné strategie pro zaměstnávání cizinců.