Technologie 

Blockchain pro začátečníky: Úskalí této technologie – díl pátý

Předchozí čtyři díly našeho seriálu o technologii blockchain bezpochyby ukázaly, že blockchain má řadu velmi přelomových vlastností. Aby však mohly být náležitě využity, je třeba klást velký důraz na správné pochopení principů fungování této technologie a její adekvátní využití. I přes to, že se jedná o zcela inovativní nástroj, je zřejmé, že blockchain trpí některými nedostatky. S jakými omezeními a úskalími se potýká? Podívejme se na ně...

Seriál Deloitte o technologii blockchain – projděte si předchozí díly

Blockchain pro začátečníky: Poznejte jeho specifika – díl první

Blockchain pro začátečníky: Specifika platebního procesu – díl druhý

Blockchain pro začátečníky: Potvrzování a sledování transakcí – díl třetí

Blockchain pro začátečníky: Smart contracts – díl čtvrtý

Ne vždy je žádoucí, aby všichni věděli všechno

V celém systému figurují sice jen čísla účtů, ne jména vlastníků, nicméně informace obsažené v transakcích mezi jednotlivými účty jsou všem známy. Pokud se tedy někdo dozví, který účet vám patří, bude schopen dohledat i vaši celou transakční historii. Vzhledem k tomu, že každý může vlastnit více účtů, nabízí se jednoduché řešení, založit si pro každou transakci účet nový.

Dalším řešením je úprava blockchain protokolů, které umožňují dosažení plné anonymity, jakou využívá například kryptoměna ZCash. Úplně jiným přístupem je vybudování privátního blockchain systému, v němž bude zavedeno plné řízení přístupu spolu s rolemi a jejich právy. Často jsou tyto typy blockchain systémů označované jako permissionfull, zatímco původní, veřejné blockchain systémy jako permissionless systémy.

S různými variantami privátních systémů se dnes můžeme setkat velice často, když se ale vrátíme k základnímu principu blockchainu jakožto decentralizovaně řízenému systému, pak jakékoliv zavedení regulace na úrovni řízení jednou konkrétní entitou zcela postrádá smysl. Lze pak jen těžko mluvit o blockchain systému.

Objemná databáze

Dalším problémem je potřeba mít kopii blockchain databáze, která může zabírat i desítky GB dat. Jako řešení vznikl koncept částečných a plných uzlů. Částečné uzly mají účty, které neuchovávají celou databázi, ale jen takovou část, která jim umožňuje uznávání transakcí nových. Plné uzly mají ty účty, které uchovávají celou databázi – patří mezi ně typicky těžaři, kteří pro verifikaci transakcí potřebují znát skutečně celou historii jednotlivých účtů.

Další možností, jak zmenšit objem databáze, je snižování počtu transakcí nebo snižování počtu bloků. K tomu byl navržen koncept lightningu. Aby došlo ke snížení počtu zasílaných transakcí na blockchain, ale zároveň k neomezování počtu výměn mezi jednotlivými účty, využil se koncept clearingu. V podstatě se mezi účty, které si chtějí posílat transakce, vytvoří separátní kanál mimo blockchain síť, ve kterém dochází ke vzájemné výměně transakcí. Až poté, co dojde k výměnám transakcí, dojde k uzavření kanálu, vzájemnému vyúčtování výsledného stavu pro dané účty (clearingu) a pouze rozdíl stavu daných účtů oproti jejich původnímu je zapsán do transakce, která je poslána na blockchain.

Další variantou je snížení počtu bloků. Vzhledem k tomu, že bloky slouží jako důkazy pro verifikaci validních transakcí a žádná transakce není akceptována, dokud není potvrzena blokem, musí být počet transakcí alespoň takový, jaký je počet bloků. Lze ale začít zvětšovat velikost bloku a vystavit jeden blok jako důkaz pro více. Nebo snížit velikost dat, které je třeba v rámci bloku ověřit.

Beze změny

Silná ochrana integrity databáze je velkou výhodou, v některých případech může být ale nežádoucí. Problém nastává ve chvíli, kdy dojde k neúmyslné chybě, kterou je třeba opravit. V blockchain databázi to ale není možné, jednou vložená informace bude uložena již po celou historii blockchain systému.

Spotřeba elektrické energie

Proces těžení sloužící k verifikaci transakcí je postaven na principu proof-of-work. Přestože tento mechanismus má své opodstatnění, s rostoucím systémem roste i potřeba výpočetního výkonu a dochází k enormní spotřebě elektrické energie.

Alternativní přístupy, které by nebyly založeny na výpočetním výkonu, již existují. Proof-of-stake využívá k výběru dalšího těžaře pravděpodobnostní kombinace. Proof-of-space využívá namísto výpočetního výkonu paměť. Vzhledem k řadě problémů, které alternativní přístupy přináší, je ale stále koncept proof-of-work nejrozšířenější variantou.

Pravidla hry

Zcela jiným omezením, které nesouvisí s technickou stránkou blockchainu, je chybějící standardizace, která by jasně popisovala, jakým způsobem má být blockchain implementován, kontrolován a vyhodnocován. V tomto ohledu je tu prostor pro zlepšení.

Seriál - blockchain Kryptoměna Blockchain
Technologie  Právo 

Priorita pro EBA: bezproblémový přístup třetích stran k vyhrazenému rozhraní bank

V červnu 2020 vydal Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) nové stanovisko k výkladu vybraných ustanovení nařízení opravujícího regulační technické normy (RTS) pro silné ověření klienta (SCA). V předmětném stanovisku se EBA konkrétně věnovala problematice nastavení vyhrazených rozhraní pro třetí strany, konkrétně pro poskytovatele služeb informování o účtu (AISP) a poskytovatele služeb nepřímého dání platebního příkazu (PISP), ze strany poskytovatele platební služby vedoucího účet klienta (ASPSP). Jím poskytované rozhraní nesmí být nastaveno tak, aby třetím stranám vytvářelo překážky v jeho využití. 

25. 6. 2020
Technologie  Právo 

Právo musí rychle reagovat na technologické trendy, v době pandemie roste zájem o e-commerce či komunikační nástroje

Pozornost světa je v době pandemie koronaviru na oblast technologií upírána více než kdy dřív. Ať už se ale jedná o zavádění chytré karantény, masivní zájem o e-commerce nebo boom online komunikačních nástrojů, za každým z těchto trendů musí stát kvalitní právní rámec. Jak se legislativním institucím v tomto ohledu daří a co se ve světě technologií a práva odehrálo v uplynulých týdnech, jsme pro vás shrnuli v našem květnovém TechLaw zpravodaji. 

14. 5. 2020