Nemovitosti 

Češi spoří na nové bydlení nejdéle v Evropě, na průměrný byt potřebují více než 11 ročních platů

Porovnali jsme dostupnost bydlení ve 14 zemích Evropy a zjistili jsme, že Češi musí šetřit nejdéle v Evropě! Ke koupi bytu o rozloze 70 metrů čtverečních potřebují 11,3 průměrných ročních platů, což je nejvíce ze sledovaných zemí. Dotahují je druzí Britové s necelými deseti ročními platy, třetí jsou Francouzi s osmi. A komu je hej? Belgičanům! Těm na byt o uvedené rozloze stačí jen 3,7 ročních platů. Proč je na tom Česká republika nejhůře? Odpovědi přináší aktuální vydání Deloitte Property Indexu.

Již známý nedostatek nových bytů na trhu, kulminace dopadu regulatorních opatření České národní banky, zdlouhavý legislativní proces, zdanění rezidenčního bydlení a sentiment kupujících. To jsou hlavní důvody, které ovlivňují poptávku a ceny na rezidenčním trhu v ČR. Ani další odhadovaný vývoj ale nezní příliš optimisticky. Podle studie Deloitte Property Index, která pravidelně analyzuje, jak Evropané bydlí a kolik je to stojí, nelze především ve velkých městech v následujících měsících ani letech očekávat podstatné zlepšení v nabídce, ani změnu trendů na trhu s nemovitostmi.

Projděte si 12 hlavních důvodů, které stojí za růstem cen bytů v České republice, nebo kdo nejčastěji kupuje byty v Praze

Nelze se proto divit, že s ohledem na narůstající ceny nemovitostí Evropané dávají přednost nájemnímu bydlení. Ani tady ale Češi jásat nemohou, minimálně ne Pražané.  Ze srovnání 42 měst ve 14 zemích Evropy sice vyplynulo, že nejnižší průměrnou cenu za metr čtvereční zaplatí v Ostravě (6 eur), v Praze už je to ale 13,1 eur. Tentokrát ale naše metropole rekordmanem není, nejvyšší nájemné se platí v Paříži (26,4 eur/m2) a Londýně (26,3 eur/m2). Praha v žebříčku obsadila 13. příčku a nechala za sebou města jako Lyon, Milán, Hamburk či Brusel. Pro zajímavost: třetím nejdražším českým městem je Brno (8,6 eur/m2), obsadilo 33. příčku.

Jedním z nejdůležitějších indikátorů na rezidenčním trhu je zadluženost domácností, tj. poměr objemu hypotečních úvěrů k disponibilnímu příjmu domácností. Dluhová schopnost je následně jedním z určujících faktorů růstu cen nemovitostí. Tento ukazatel řadí Českou republiku společně s Lotyšskem, Polskem, Itálií a Rakouskem k zemím s nízkou mírou zadluženosti. U těchto států poměr celkových nesplacených úvěrů za bydlení k disponibilnímu příjmu domácností dosahoval méně než 50 %. Nejnižší míru zadluženosti – 22,4 % – vykazuje Maďarsko. Nejvyšší míru zadlužení lze naopak sledovat v Nizozemsku a Dánsku, kde poměr rezidenčního dluhu k disponibilnímu příjmu domácností dosahoval více než 100 %.

Projděte si kompletní závěry studie Deloitte Property Index 2018.

Růst cen bytů Deloitte Property Index nemovitosti
Nemovitosti 

Na koupi bytu o rozloze 66 m2 bylo v Praze na podzim potřeba bezmála 7 milionů korun

Období podzimních měsíců září a října letošního roku přineslo na pražský rezidenční trh novinku v podobě počátku platnosti nového doporučení České národní banky pro poskytování hypotečních úvěrů. Na hodnocení jeho projevů a skutečného vlivu na trh je ještě příliš brzy, ale některé odlišnosti oproti předešlým obdobím je možné sledovat již nyní. Jaké? Podívejte se na náš aktuální Deloitte Develop Index. 

18. 12. 2018
Nemovitosti 

Výstavba rezidenčních projektů v Praze vyžaduje trpělivost, délka schvalovacího procesu se během 10 let ztrojnásobila

Devět let. To je průměrná doba vzniku jednoho rezidenčního projektu v Praze. Na samotnou výstavbu přitom připadají jen dva roky, zbývající čas spolkne vydávání nutných povolení. Do probíhajícího schvalovacího procesu totiž mohou kdykoliv vstoupit další subjekty, a tím pádem jej pozdržet. Jaká další zjištění přinesla Analýza připravovaných projektů společnosti Deloitte, která zkoumala délku schvalovacího procesu developerských projektů z pražských úředních desek? 

3. 10. 2018