Podívejte se i na další témata, kterým se věnujeme v našem EnviLaw zpravodaji #3:

• Koronavirová pandemie má pozitivní vliv na soukromé udržitelné investice, veřejná podpora však nezůstává pozadu
• Evropa plánuje investice do vodíku a výrazné snížení emisí
• Energetický sektor je uprostřed udržitelné transformace, způsobů financování existuje celá řada

Nefinanční reporting a jeho význam

Nefinanční reporting se stává stále důležitějším nástrojem, kterým mohou firmy poskytovat informace o tom, jak probíhá řízení společnosti, jaké si organizace vytyčila dlouhodobé cíle, jakým rizikům čelí, případně jaký je její dopad na životní a společenské prostředí. Zvýšená poptávka po nefinančních informacích je motivována zejména dvěma faktory. Tím prvním je požadavek po objasnění procesu vytváření hodnoty dané společnosti a získání ucelených informací. Druhým je potom dopad firmy na životní prostředí a informace o tom, jak daná společnost přistupuje k přechodu na nízkouhlíkové hospodářství.

Sestavování nefinančního reportingu je velmi náročný proces sestávající z několika fází. Aby reporting nebyl zneužíván čistě pro PR či „green washing“, došlo k vytvoření komplexních standardů a rámců, ze kterých se při jeho tvorbě vychází. Právě proto aktuálně probíhají diskuze o změně směrnice 2014/95/EU o uvádění nefinančních informací – nefinanční reporting má totiž mnoho oblastí, které je potřeba upravit a vylepšit. Je ale zjevné, že jeho význam bude i nadále růst.

Jaká je obchodní hodnota společenského dopadu vaší firmy?

Společnosti mohou lépe pochopit obchodní hodnotu svého společenského dopadu díky vylepšeným technikám měření a analýzy dat. Firmy tak mohou lépe posoudit rizika, alokovat zdroje, předpovědět růst související s aktivitami v této oblasti a v této návaznosti posléze činit strategická rozhodnutí.

V letošním Průzkumu globálních trendů lidského kapitálu společnosti Deloitte označili lídři a ředitelé firem vůbec poprvé společenský dopad za faktor, který má největší dopad na roční výsledky společnosti. Problémem však pro ně bylo adekvátně posoudit obchodní hodnotu, kterou jejich snahy o společenský dopad poskytují. Identifikovali jsme proto šest hlavních oblastí, ve kterých může úsilí o společenské dopady zvyšovat obchodní hodnotu firmy:

1. Diferenciace značky. Společenský účel se ukazuje jako faktor, který ovlivňuje rozhodování spotřebitele a umožňuje společnostem účtovat si prémiové ceny, což vede ke zvýšení výnosů.
2. Atraktivita pro talentované zaměstnance a jejich udržení
3. Inovace. Snahy o zlepšení zdraví či ekologické a společenské stopy produktů mohou být motorem inovace, což podnítí vyšší příjmy z nových produktů a nových trhů.
4. Provozní efektivita. Snížení stopy v oblasti obalů, spotřeby vody, spotřeby materiálu a produkce odpadu může přinést značné úspory nákladů.
5. Snižování rizik. Neschopnost účinně řešit environmentální a sociální rizika může způsobit vážné finanční a provozní problémy. Úsilí v oblasti společenského dopadu může mít značně zmírňující důsledky, což má za následek vyloučení nákladů nebo ztrátu výnosů a vyšší ocenění.
6. Přístup ke kapitálu a tržní ocenění. Úsilí v oblasti sociálního dopadu na podniky pozitivně souvisí s tržním oceněním a náklady na kapitál.

Následně by společnost měla přizpůsobením stávajících obchodních ukazatelů změřit obchodní hodnotu těchto oblastí způsoby, které budou srovnatelné a konzistentní s jinými úvahami společnosti. To posléze umožňuje společnosti přesněji posoudit rizika, přiřadit náklady a předpovědět růst související s aktivitami v oblasti sociálního dopadu.

Udržitelná transformace se blíží k bodu zlomu

Díky kombinaci aktivit různých sektorů – komunit, spotřebitelů, zaměstnanců, regulátorů, korporací a nejnověji finančních institucí – dosahuje transformace k udržitelnosti bodu zlomu. Organizace jsou tak pod stále větším tlakem a musí realizovat potřebné kroky. Mnohé firmy budou muset udržitelným způsobem transformovat své obchodní modely, aby našly nové příležitosti a cesty k růstu pro své budoucí podnikání. Příklady z praxe ukazují, jak se korporace transformují k větší udržitelnosti.

Identifikovali jsme proto tři základní obchodní strategie, které by společnostem umožnily proměnit rizika spojená s udržitelností v příležitost:

• Dívejte se dopředu. Pochopte, jaké nové příležitosti k růstu udržitelnost poskytuje.
• Dívejte se dovnitř. Najděte způsoby, jak přenastavit své procesy takovým způsobem, aby pomohly urychlit transformaci směrem k větší udržitelnosti.
• Dívejte se okolo. Využijte okolní obchodní systémy a vytvořte si konkurenční výhodu.

Společnostem, které si ESG principy osvojily, se v krizi daří lépe

V důsledku koronavirové pandemie se trhy stávají nestálejšími. To způsobuje tlak na firmy a investory, aby diverzifikovali rizika a zajistili odolnost svých činností. Tím pravděpodobně dojde ke zvýšení poptávky po investicích zaměřených na ESG (životní prostředí, společnost, řízení společnosti). Z průzkumu Deloitte Central Europe Private Equity Confidence Survey vyšly najevo následující klíčová zjištění:

• Více než 60 % respondentů se domnívá, že implementace strategie ESG může vést k vyšší návratnosti investic.
• Většina respondentů (66 %) uvádí, že záležitosti související s ESG jsou důležité, ale nemohou fungovat pouze samy o sobě. Přibližně třetina všech respondentů (30 %) je považuje za velmi důležité a hodnotové faktory.
• Pouze 4 % všech respondentů považuje ESG za nevýznamné.
• Přibližně 60 % respondentů považuje faktory ESG za něco, co ovlivňuje hodnotu společnosti.

Je zajímavé, že pouze třetina respondentů považuje záležitosti související s ESG za velmi důležité a hodnotové faktory. Výzkumy však ukazují, že společnosti, které využívají principy ESG, fungují mnohem lépe v obdobích finančního útlumu a ekonomické nestability. Je tedy pravděpodobné, že si investoři a společnosti zatím neuvědomují význam silné strategie ESG a začlenění souvisejících faktorů a rizik do svého finančního účetnictví. Prozatím tedy výhody, které může přístup zaměřený na udržitelnost přinést, zůstávají v našem regionu značně nevyužité.