Podívejte se i na další témata, kterým se v našem EnviLaw zpravodaji #1 věnujeme:

• Víte, co to skutečně znamená být eko? EU chystá změny v oblasti environmentální regulace
• Evropa by mohla být klimaticky neutrální do roku 2050
• EU přijala nová pravidla pro udržitelné financování, jako první se zaměří na transparentní investice
• Textilní průmysl vytváří jeden z největších environmentálních tlaků. Co přinese nová regulace?

Získat vlastní studnu může být problém, lze se ale bránit

Mnoho lidí by rádo mělo vlastní studnu, aby si tak zajistili vlastní zdroj vody nejen pro případy sucha. Nakládání s vodou je však stále intenzivně regulovanou oblastí a stále častější sucha nahrávají stále přísnějším podmínkám pro budování studen a využívání vody z nich. Povolovací řízení může být zdlouhavé a komplikované, nicméně i vůči postupu vodoprávních úřadů se můžou žadatelé efektivně bránit. Podrobnosti shrnul Zdeněk Horáček.

Evropská legislativa pomohla zajistit čistotu vod napříč Evropou

Evropská komise provedla hloubkové zhodnocení evropské regulace nakládání s vodami, tzv. fitness-check, která se týká rámcové směrnice o vodách, směrnice o normách environmentální kvality, směrnice o ochraně podzemních vod, směrnice o povodních a směrnice o čištění městských odpadních vod.

Na jedné straně regulace pomohla vytvořit integrovaný systém nakládání s vodami a omezit zejména znečištění chemickými látkami. Na druhé straně se implementace opožďuje a pouze méně než polovina vodních útvarů je v dobrém stavu. Častým problémem je, že řešení navrhovaná členskými státy nejsou komplexní. Země se zaměřují pouze na řešení, která již jsou k dispozici, a na jednoduchá technologická řešení tzv. bodového znečištění, přičemž rozptýlené zdroje znečištění jsou zcela opomíjeny. Zároveň analýza ukazuje, že výhody implementovaných řešení kvality vod nakonec převyšují náklady a obyvatelé jsou ochotni nést vyšší výdaje pro zlepšení kvality vody. Nedostatky ochrany vod se pak projevují zejména v nedostatečném financování a nedostatečné integraci environmentálních cílů a různých právních předpisů v členských státech.

Farmaceutika a mikroplasty jsou současným problémem odpadních vod

Co se týká zhodnocení směrnice o čištění městských odpadních vod, i ta značně přispěla k ochraně vod v Evropě. Od jejího přijetí klesla biochemická spotřeba kyslíku v EU o 61 %, zatížení dusíkem o 32 % a zatížení fosforem o 44 %. Některé oblasti nebyly dostatečně reflektovány a související environmentální zátěž pořád představuje významné procento znečištění. Jedná se zejména o případy nedostatečných kapacit kanalizace při nadměrných srážkách, znečištění z individuálních čistících systémů a znečištění z malých aglomerací, které nejsou úplně regulovány, ale přitom představují zátěž až pro 11 % evropských vodních útvarů. V budoucnu lze proto očekávat větší tlak na regulaci těchto oblastí.

Překážky pro lepší implementaci opět leží v nedostatečném financování infrastruktury. Od roku 2000 EU poskytla pro sektor odpadních vod téměř 40 miliard eur, přičemž současné odhady předpokládají, že do roku 2030 je potřebné investovat dalších 250 miliard eur. Analýza nicméně ukazuje, že jsou potřeba další zásahy, jelikož nedostatečně upravená městská odpadní voda je jeden z hlavních důvodů, proč evropské vodní toky nejsou v lepším stavu. Navíc se ukazuje, že farmaceutika a mikroplasty jsou čím dál větším problémem, na což musí evropská regulace reagovat. Další oblastí, kde lze očekávat posun, je opětovné použití odpadní vody, kde je nová legislativa již finalizována, a použití odpadních kalů, které můžou potencionálně představovat riziko znečištění.