Podívejte se i na další témata, kterým se věnujeme v našem EnviLaw zpravodaji #1:

• Víte, co to skutečně znamená být eko? EU chystá změny v oblasti environmentální regulace
• EU přijala nová pravidla pro udržitelné financování, jako první se zaměří na transparentní investice
• Textilní průmysl vytváří jeden z největších environmentálních tlaků. Co přinese nová regulace?
• Evropská legislativa pomáhá zachovat čisté vody i v Česku

Evropská komise a klimatická neutralita

Nová Evropská komise na začátku svého působení v Zelené dohodě slíbila přijetí nového právního rámce pro klima, kterým chce závazek uhlíkové neutrality zakotvit do evropské legislativy, a ke splnění tohoto slibu již udělala první krok. Nařízení závazně stanoví, že v roce 2050 se emise v Evropské unii sníží na nulu. Tím by se stal závazek klimatické neutrality závazný jak pro EU, tak pro jednotlivé členské státy. Zároveň si Komise stanovuje pravomoc do září zrevidovat stávající cíl snížení emisí skleníkových plynů do 2030 (nyní musí dojít k snížení o 40 % v porovnání s rokem 1990) a stanovit nový cíl ve výši 50-55 %.

Komise by pravidelně zhodnocovala, zda je EU na správné trajektorii k dosažení těchto cílů, a pokud by tomu tak nebylo, přijala by potřebná opatření. Zároveň by komise při přijímání každého legislativního návrhu musela analyzovat jeho dopady na cíl klimatické neutrality. Nejzásadnějším by ale zřejmě byla navrhovaná pravomoc Komise přijímat právní akty, aby stanovila či korigovala trajektorii přechodu ke klimatické neutralitě. Tento přesun pravomocí se samozřejmě nebude pozdávat některým členským státům, a tak se jistě dočkáme velké diskuze o konečné podobě tohoto předpisu.

Na druhou stranu cíl dosáhnout v roce 2050 klimatické neutrality již Evropská rada schválila a oznámila sekretariátu Pařížské úmluvy. Rada konstatuje, že jeden členský stát není v této fázi s to se k plnění tohoto cíle zavázat, a proto se k závazkům Rada vrátí v červnu. Do té doby bude s ohledem na přijímání právního rámce pro klima situace jasnější.

Budoucí dopady klimatické změny na regiony Evropy můžeme vidět již dnes

Evropská environmentální agentura na základě svých předchozích studií vytvořila mapy Evropské unie, které přehledně ilustrují, jaké dopady na jednotlivé regiony bude mít klimatická změna. Čeká nás častější extrémní počasí, povodně, sucha, lesní požáry a zvyšování hladiny moře. Jižní Evropa bude nejvíce postižena extrémními suchy a lesními požáry. Pobřežní státy se musí připravit na zvyšování hladiny moří a související záplavy, jejichž frekvence se v jižních regionech může zvýšit až 500krát.

Ve střední Evropě se zvýší zejména riziko přívalových dešťů. V Česku by se dle tohoto modelu mohl podíl přívalových dešťů zvýšit o 15 až 35 %. Takové zvýšení by mělo za následek rostoucí riziko povodní. Aby toho nebylo málo, pokud se nepodaří udržet emise na uzdě, stoupne ve střední Evropě také riziko lesních požárů, a to až o 30 %.

Tyto i další projevy klimatické změny pak budou mít dopady na všechny oblasti lidského života, zejména pak na zemědělství. Pokud zemědělci nepřijmou potřebná opatření, kterými se přizpůsobí klimatické změně, mohou očekávat pokles ve svých příjmech, a to až o 10 %.