Kde inventura probíhala? V areálu firem patřících do jednoho holdingu, z nichž jedna vyrábí kontejnery a kontejnerové a skříňové nástavby a druhá provozuje e-shopy s armádním vybavením a sortimentem autopříslušenství a náhradních dílů pro nákladní automobily a současně obchoduje s armádními stroji.

První z firem měla v areálu jen málo zásob, kontrolovali jsme zde pouze jeden prototyp hasičského auta, které bylo ale poměrně drahé, protože v něm byla nainstalována pokročilá elektronika.

Druhá společnost mimo jiné odkupuje od armády vyřazené věci, které opraví, a poté čeká, až je bude armáda poptávat, a prodá jí je zpět. Rovněž provozuje internetový armyshop, kde prodává armádní oblečení, zbraně jako airsoftky či vzduchovky, modely tanků či kamionů a také skutečně drahé sběratelské modely, kdy třeba jedno autíčko stojí 20 tisíc Kč.

Celý areál byl velmi zajímavý. Nacházela se zde řada armádních vozidel a strojů, jako jsou tanky, obrněné transportéry, děla nebo obrovské armádní generátory, které dokážou v době nějaké mimořádné události zajistit elektrický proud až pro 20tisícové město. Počítali jsme i střelné zbraně a náboje, které byly umístěny ve skladu, jenž vypadal spíše jako sejf a hlídal ho strážník, a to i po dobu našeho počítání. Dozvěděli jsme se také, že kvůli tomu, že zde mají střelné zbraně, chodí sem pravidelné policejní kontroly, které zjišťují, zda se neztratila zbraň nebo náboje. Ze stejného důvodu pak musí firma dělat vlastní inventury každý týden.

Stereotyp není nic pro vás? Pracujete rádi s čísly, máte logické myšlení, smysl pro detail a jste týmový hráč? Pak je práce auditora jako stvořená právě pro vás! Rozjeďte svou kariéru na jsmedeloitte.cz.

Kde inventura probíhala? V továrně na výrobu luxusních kufrů, které se vyvážejí do celého světa.

V areálu firmy se nachází jednak sklad, jednak továrna, kde se kufry vyrábějí. Inventura probíhala ve skladu o pěti šesti patrech, kde bylo uloženo asi 80 tisíc kufrů. Tentokrát jsme nepočítali tak, jak se to běžně dělá, tedy že vybereme a spočítáme jeden druh výrobku. Vzhledem k tomu, že jsou tyto kufry tak drahé, neauditovali jsme všechny druhy daného kufru, ale jen jeden konkrétní kufr. Vyžádali jsme si registr všech kufrů a vybrali jsme si vždy konkrétní kufr, celkem asi 40 kusů. Skladník pak jezdil s ještěrkou dvě hodiny po skladu a hledal kufry. Zároveň jsme inventarizovali materiály a komponenty pro výrobou, například plasty, 40 druhů koleček, 50 druhů madel, různé polstrování, skořepiny atp.

Na inventuře by přítomen i finanční ředitel, což se stává málokdy – není obvyklé, aby se inventury účastnil někdo z vysokého managementu. Vyprávěl mi o zajímavých typech kufrů a spolupráci se světoznámými značkami. Firma měla například dohodu s luxusní značkou sportovního vozu, která spočívala v tom, že pokud si někdo koupí jejich auto, v úplně stejném provedení pro něj firma vyrobí kufr. Dále spolupracovali třeba s ikonickou oděvní značkou pro mladé lidi, pro niž vyráběli kufry, které byly velmi drahé, stály kolem sto tisíc korun, přesto se ale prakticky hned vyprodaly. Finanční ředitel mi ukázal i jednu raritu: průhledný kufr, jenž se tedy v současné době již nevyrábí, údajně se ale vyprodal asi tři dny poté, co byl uveden na trh. Velmi mě zaujalo také to, že vyrábějí speciální inteligentní kufr, který je vybavený displejem a který by si měl pamatovat vaši elektronickou letenku.

Klikněte na jsmedeloitte.cz a zjistěte, jaké pozice v auditu pro studenty, absolventy i zkušené uchazeče právě nabízíme.

Kde inventura probíhala? Ve velkém hypermarketu maloobchodního řetězce, jehož součástí je i čerpací stanice.

Inventura se skládala ze dvou částí, první část probíhala v samotném hypermarketu, druhá pak v čerpací stanici, kterou zde řetězec provozuje. Na inventuru si hypermarket najímá externí firmu, protože tolik zaměstnanců, kolik je zapotřebí, zde pochopitelně k dispozici nemá. Externí firma zajistí stovku brigádníků, kteří se na místo sváží autobusy.

Inventura začala ještě před zavírací dobou právě ve skladu a pokračovala přes noc až přibližně do půl čtvrté ráno. Všechno se muselo rozebrat a spočítat. My jako zákazníci vidíme relativně velký prostor s regály, ale překvapilo mě, jak obrovské prostory se skrývají ještě za dveřmi pro zaměstnance, kde je velké množství palet, narovnaných jedna na druhé. Některé palety se musely dokonce kvůli nedostatku místa vytáhnout i ze skladů do prodejní části, kde se rozložily a následně počítaly.

Trošku nečekaný zážitek mi přinesl sklad mražených výrobků, který byl obrovský, měl snad 30 metrů čtverečních, a teplota v něm dosahovala asi -35 °C. Protože se inventura konala v době, kdy bylo venku ještě docela teplo, neměl jsem s sebou žádnou zimní bundu, ale jen svetr a lehčí bundu, což v těch minus 35 stupních opravdu nebylo dostačující. Takže jsem se při počítání klepal jak osika.

Jak už jsem zmínil, součástí inventury byla i inventarizace v čerpací stanici, kde se počítaly jednak pohonné hmoty, jednak klasické zboží uvnitř čerpačky. Je to zvláštní, ale člověk si většinou ani neuvědomí, že nádrž, z níž tankujeme pohonné hmoty, je umístěna pod zemí a že je tak obrovská, že na ní s auty vlastně stojíme. Pohonné hmoty se při inventuře měřily hloubkovou sondou. K tomu se váže docela vtipná příhoda, kdy inventarizátorům vyšlo, že chybí snad 1000 litrů, a provozovatelka to vysvětlovala tím, že to bude asi kvůli roztažnosti. To je ovšem u takto velkého množství nesmysl. Samotná čerpací stanice se pak inventarizovala jako běžný malý obchod.

Kde inventura probíhala? Ve společnosti, která vyrábí nejrůznější typy kabelů.

Firma, která vyrábí kabely z různých materiálů a pro různé účely, například i podmořskou kabeláž, sídlí v obrovském areálu, jehož součástí je i výrobní hala. Vyrobené kabely jsou natočené na velkých bubnech, které se skladují většinou venku. A právě tyto bubny jsme počítali.

Kromě hotových kabelů jsme inventarizovali také materiály, z nichž se kabely vyrábí. Protože hlavní surovinou při výrobě kabelů je hliník, bylo ho tam skutečně obrovské množství. Skladuje se ve formě drátu namotaného na klubka a každé takové klubko váží zhruba čtyři tuny. A v tu dobu, kdy jsem tam byl já, ho tam měli asi 660 tun. Počítali jsme také podobná klubka měděných drátů, přičemž měď má docela vysokou hodnotu, takže se skladuje pod kamerovým dozorem – kamery na ně míří snad ze všech úhlů. Myslím, že tam měli dokonce nějaké pozlacené materiály, ale ty byly bezpečně uzamčeny.

Přečtěte si, jaké další zajímavé inventury má za sebou Dominik Malo. A nenechte si ujít ani ostatní články o netradičních inventurách. Naši auditoři se dostali  třeba na chirurgický sál nebo počítali sypký materiál (např. železnou rudu) pomocí dronu či inseminační dávky spermatu chovných býků.