Taxonomii udržitelných činností čeká v budoucnu ještě řada úprav a aktualizací. Již nyní by však měly střední a menší podniky tento regulatorní systém Evropské unie ve své činnosti a následném vykazování zohlednit. Environmentální legislativa je v tomto ohledu rozsáhlá a dynamická, a přizpůsobovat se novým pravidlům až v moment, kdy začnou platit, by mohlo firmám přinést zbytečné problémy. Přečtěte si naše shrnutí toho nejdůležitějšího, co se v této oblasti v uplynulých měsících událo, a buďte připraveni na budoucnost už dnes.
Zásadní revize legislativy ochrany lesů a půdy dostává konkrétní obrysy
Konec roku 2021 přinesl pro oblast lesnictví a zemědělství několik novinek, které budou patřit mezi hlavní témata i v měsících následujících. Především se jedná o návrh nařízení Evropské komise, který má ambici začlenit podmínky udržitelnosti do uvádění dřeva a vybraných zemědělských komodit na trh EU. Do rámce nových komplexních řešení v oblasti ochrany životního prostředí zapadá i přijetí nové Strategie EU pro půdu do roku 2030, která zohledňuje potenciál a zásadní přínosy půdy. V návaznosti na diskusi ohledně offsetových projektů pak přináší zajímavý pohled na nákladovou efektivitu pohlcování uhlíku v lesích pracovní dokument OECD s názvem A global analysis of the cost-efficiency of forest carbon sequestration.
Evropská unie hodnotí změny a pokroky při provádění politik v oblasti energetiky
Z nedávného nárůstu cen energií jednoznačně vyplynulo, že Evropa musí snížit svou energetickou závislost. Cestu k tomu bude razit Zelená dohoda pro Evropu a stále se zvyšující podíl čisté energie. Zprávy Komise spolu s mechanismy spolupráce členských států zdůrazňují potenciál obnovitelných zdrojů a jejich klíčovou roli v dosažení vytyčených cílů spojených s klimatickou neutralitou EU.
EU chce podpořit ekologické formy dopravy, zaměří se na železnice
Jednou z největších ekologických výzev napříč členskými státy EU je zabránění greenwashingu a zajištění stejného přístupu k ochraně životního prostředí. Evropská unie proto vydala příručku pro zajištění sjednocení i tak ověřeného a fungujícího systému, jako je posuzování vlivu záměrů na životní prostředí. Zároveň bylo vydáno doporučení pro stanovení environmentální stopy v oblasti oběhového hospodářství, aby byl zajištěn jednotný a transparentní systém posuzování udržitelnosti dodavatelů, služeb a zboží. A v neposlední řadě byl také přijat nový plán na posílení železnice, který má zajistit rozvoj tohoto typu dálkové a přeshraniční dopravy tak, aby pomohl k dosažení cíle udržitelnosti EU.
Evropská centrální banka se v roce 2022 zaměří při zátěžových testech bank na klimatická rizika
Ke konci roku 2021 byly v evropském věstníku publikovány dva důležité prováděcí předpisy taxonomie EU. Jedná se o soubor technických screeningových kritérií v oblasti klimatu a delegovaný akt provádějící článek 8 nařízení o taxonomii, který upřesňuje požadavky na nefinanční reporting. I po značných průtazích tyto předpisy vstoupily v platnost, a proto v roce 2022 mohou začít být uplatňovány první povinnosti z nich vyplývající. Za pozornost stojí i nová studie Evropské komise, která zjistila, že výnosy z ekologických daní a environmentálních poplatků v EU nejsou dostatečné. Na klimatická rizika se plánuje zaměřit i Evropská centrální banka – v roce 2022 půjde o jedno z hlavních témat v rámci zátěžových testů bank.
První výzvy z Národního plánu obnovy
Ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje první výzvy z Národního plánu obnovy (NPO), jejichž vyhlášení je očekáváno v průběhu února. NPO si klade za cíl oživit prostřednictvím dotační podpory ekonomiku a pomoci s řešením hospodářských a sociálních dopadů koronavirové pandemie. Mezi další cíle NPO patří pomoc s uskutečněním ekologické a digitální transformace, posílení produktivity a dosažení udržitelnosti. Pro financování tzv. zelených projektů plánuje Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR uvolnit prostředky do výzev, které uvádíme v následující tabulce.
Glasgowská klimatická konference nedosáhla potřebných cílů
Klimatická konference v Glasgow přinesla koncem roku 2021 mnoho diskusí. Bohužel státy nedokázaly očekávání veřejnosti naplnit a konference skončila s hořkou příchutí. Zároveň byl vydán nový Emissions Gap Report, který hovoří jasně – aby bylo možné limitovat oteplení o 1,5 stupně Celsia, globální závazky Pařížské dohody musí být naplněny do roku 2030. Nakročeno má k tomu EU, která dle své zprávy překročila stanovené cíle snížení emisí už v roce 2020. V roce 2021 se ale očekává jejich zvýšení, proto bude hlavním úkolem Evropské unie nastavený trend zachovat.
Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.
