Právo
Evropská centrální banka se v roce 2022 zaměří při zátěžových testech bank na klimatická rizika
Ke konci roku 2021 byly v evropském věstníku publikovány dva důležité prováděcí předpisy taxonomie EU. Jedná se o soubor technických screeningových kritérií v oblasti klimatu a delegovaný akt provádějící článek 8 nařízení o taxonomii, který upřesňuje požadavky na nefinanční reporting. I po značných průtazích tyto předpisy vstoupily v platnost, a proto v roce 2022 mohou začít být uplatňovány první povinnosti z nich vyplývající. Za pozornost stojí i nová studie Evropské komise, která zjistila, že výnosy z ekologických daní a environmentálních poplatků v EU nejsou dostatečné. Na klimatická rizika se plánuje zaměřit i Evropská centrální banka – v roce 2022 půjde o jedno z hlavních témat v rámci zátěžových testů bank.
Podívejte se i na další témata, kterým se věnujeme v našem EnviLaw zpravodaji #8:
Pokud chcete, aby vám v budoucnu neunikla žádná důležitá novinka, přihlaste se k odběru EnviLaw zpravodaje!
Klimatický delegovaný akt k taxonomii EU přináší první soubor technických screeningových kritérií v oblasti klimatu
Taxonomie EU je v posledních měsících často skloňovaným pojmem. Jde o klasifikační systém a nástroj pro transparentnost, jehož úkolem je pomoct s určováním hospodářských činností, které lze považovat za environmentálně udržitelné. Cílem je zajistit větší transparentnost v oblasti udržitelných investic a zabraňovat tzv. greenwashingu. Taxonomie EU se skládá z nařízení o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a navazujících prováděcích nařízení, které konkretizují toto nařízení o taxonomii.
Kdy lze považovat hospodářskou činnost za environmentálně udržitelnou?
V souladu s nařízením o taxonomii musí taková činnost splňovat následující podmínky:
- Významně přispívá k jednomu nebo více environmentálním cílům, které jsou stanoveny nařízením o taxonomii.
- Významně nepoškozuje žádný ze stanovených environmentálních cílů.
- Dodržuje mezinárodní zásady správy a řízení.
- Dodržuje technická screeningová kritéria.
To, zda jsou splněny první dva body, má být posouzeno podle technických screeningových kritérií.
První soubor technických screeningových kritérií pro zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se změně klimatu (tedy pro dva z celkových 6 environmentálních cílů stanovených v nařízení o taxonomii) vstoupil ve formě delegovaného aktu v platnost 1. ledna 2022. Jde o rozsáhlý katalog činností, který stanovuje dvě základní podmínky:
- Činnost významně přispívá ke zmírňování změny klimatu nebo k přizpůsobování se změně klimatu.
- Činnost významně nepoškozuje zbývající environmentální cíle.
Pro větší přehlednost jsou hospodářské činnosti rozřazeny podle hospodářských odvětví (lesnictví, doprava, energetika aj.). Nicméně Evropská komise počítala s tím, že text klimatického delegovaného aktu může být pro adresáty nepraktický (především ve chvíli, kdy bude vydán i delegovaný akt ke zbývajícím cílům), a připravila proto také aplikaci – tzv. taxonomický kompas, který umožňuje jednodušší vyhledávání a je uživatelsky přívětivější.
Delegovaný akt k článku 8 nařízení o taxonomii upřesňuje požadavky na nefinanční reporting
Vedle klimatického delegovaného aktu byl ke konci roku 2021 publikován v evropském věstníku ještě jeden taxonomický právní předpis, a to delegovaný akt provádějící článek 8 nařízení o taxonomii. Čl. 8 nařízení o taxonomii a navazující delegovaný akt přináší významné změny do oblasti nefinančního reportingu.
Doposud jsou v souladu se směrnicí o nefinančním reportingu (NFRD) povinny vykazovat vybrané nefinanční informace pouze velké podniky v rámci veřejného zájmu. Od roku 2022 se v souladu s čl. 8 nařízení o taxonomii a delegovaným aktem k čl. 8 budou povinnosti nefinančního reportingu postupně rozšiřovat. Nově budou také rozlišeny povinné subjekty na finanční a nefinanční podniky.
Vykazovací povinnosti podniků dle aktualizované NFRD
- Finanční podniky budou vykazovat, jaký mají podíl aktiv souvisejících s činnostmi způsobilými pro taxonomii EU a později i výslovně v souladu s taxonomií.
- Nefinanční podniky budou vykazovat, jaký mají podíl z obratu, kapitálových výdajů (CapEx) a provozních výdajů (OpEx) z činností způsobilých pro taxonomii EU a později i výslovně v souladu s taxonomií.
Od roku 2023 by k výše uvedenému měly přibýt další povinnosti dle návrhu směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti (CSRD). CSRD počítá s rozšířením okruhu povinných subjektů i vykazovaných informací.
Ačkoliv nový regulatorní rámec nefinančního reportingu ještě není dokončen, je důležité, aby se povinné subjekty v nových pravidlech zorientovaly a začaly se připravovat na plnění nových povinností.
Uplatňování zásady „znečišťovatel platí“ má v EU velké rezervy, zjistila Evropská komise
Zásada „znečišťovatel platí“ je jádrem environmentální politiky Evropské unie. Zásada je uplatňována v podobě daní, poplatků, emisních povolenek a dalších ekonomických nástrojů na ochranu životního prostředí. Evropská komise nyní nechala zpracovat studii, která zjišťovala, zda se tuto zásadu daří naplňovat. Předmětem zkoumání byly externí environmentální náklady spojené s různými hospodářskými sektory (jako jsou energetika, průmysl nebo doprava) v oblastech dopadů na životní prostředí (jako je znečištění ovzduší a vod, emise skleníkových plynů nebo nakládání s odpady). Tyto náklady byly následně porovnány s výnosy z ekologických daní, poplatků a dalších nástrojů uplatňovaných v daných sektorech.
Závěry byly jednoznačné: náklady spojené se znečištěním a environmentálními škodami vysoce převyšují příjmy z ekonomických nástrojů na ochranu životního prostředí. V konečném důsledku tak tyto náklady nesou společnosti členských států.
Na základě výše uvedených závěrů autoři studie z Institutu pro evropskou environmentální politiku přicházejí s návrhy na nové ekonomické nástroje, které by členským státům napomohly k důslednějšímu uplatňování zásady „znečišťovatel platí“ a navýšení příjmů státních rozpočtů. Patří mezi ně například tyto nástroje:
- Znečištění ovzduší: dusíková daň, emisní povolenky ke snižování emisí NH3 z chovů dobytka.
- Znečištění vod: daň z pesticidů, vyšší poplatky za vypouštění odpadních vod.
- Nakládání s odpady: vyšší skládkovací poplatky, systém PAYT (pay as you throw; plať za to, co vyhodíš).
Zátěžové testy bank v roce 2022: Evropská centrální banka chce klást větší důraz na klimatická rizika
Evropská centrální banka (ECB) každoročně provádí v souladu s čl. 100 směrnice o kapitálových požadavcích zátěžové testy, na základě kterých zkoumá odolnost bank vůči finančním a ekonomickým šokům. V roce 2022 se tyto zátěžové testy zaměří na klimatická rizika. Ukazuje se tak, že evropská měnová autorita bere rizika spojená s klimatickými změnami vážně a přikládá jim velký význam. Připraveností evropských bank na klimatické změny se přitom ECB zabývala již v roce 2021, kdy konstatovala, že žádná z bank, nad kterými ECB vykonává dohled, nesplňuje její očekávání.
V rámci zátěžového testu bude ECB posuzovat postupy bank v oblasti řízení klimatických a environmentálních rizik a bude zkoumat, jak banky začlenily tato rizika do svých strategií. Zaměří se rovněž na to, zda banky zohledňují fyzický dopad změn klimatu na hodnotu aktiv.