Podívejte se i na další témata, kterým se věnujeme v našem EnviLaw zpravodaji #8:

• Zásadní revize legislativy ochrany lesů a půdy dostává konkrétní obrysy
• Evropská unie hodnotí změny a pokroky při provádění politik v oblasti energetiky
• EU chce podpořit ekologické formy dopravy, zaměří se na železnice
• První výzvy z Národního plánu obnovy
• Glasgowská klimatická konference nedosáhla potřebných cílů

Pokud chcete, aby vám v budoucnu neunikla žádná důležitá novinka, přihlaste se k odběru EnviLaw zpravodaje!

Klimatický delegovaný akt k taxonomii EU přináší první soubor technických screeningových kritérií v oblasti klimatu

Taxonomie EU je v posledních měsících často skloňovaným pojmem. Jde o klasifikační systém a nástroj pro transparentnost, jehož úkolem je pomoct s určováním hospodářských činností, které lze považovat za environmentálně udržitelné. Cílem je zajistit větší transparentnost v oblasti udržitelných investic a zabraňovat tzv. greenwashingu. Taxonomie EU se skládá z nařízení o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a navazujících prováděcích nařízení, které konkretizují toto nařízení o taxonomii.​

Kdy lze považovat hospodářskou činnost za environmentálně udržitelnou?

V souladu s nařízením o taxonomii musí taková činnost splňovat následující podmínky:

• Významně přispívá k jednomu nebo více environmentálním cílům, které jsou stanoveny nařízením o taxonomii.
• Významně nepoškozuje žádný ze stanovených environmentálních cílů.
• Dodržuje mezinárodní zásady správy a řízení.
• Dodržuje technická screeningová kritéria.

To, zda jsou splněny první dva body, má být posouzeno podle technických screeningových kritérií.

První soubor technických screeningových kritérií pro zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se změně klimatu (tedy pro dva z celkových 6 environmentálních cílů stanovených v nařízení o taxonomii) vstoupil ve formě delegovaného aktu v platnost 1. ledna 2022. Jde o rozsáhlý katalog činností, který stanovuje dvě základní podmínky:

• Činnost významně přispívá ke zmírňování změny klimatu nebo k přizpůsobování se změně klimatu.
• Činnost významně nepoškozuje zbývající environmentální cíle.

Pro větší přehlednost jsou hospodářské činnosti rozřazeny podle hospodářských odvětví (lesnictví, doprava, energetika aj.). Nicméně Evropská komise počítala s tím, že text klimatického delegovaného aktu může být pro adresáty nepraktický (především ve chvíli, kdy bude vydán i delegovaný akt ke zbývajícím cílům), a připravila proto také aplikaci – tzv. taxonomický kompas, který umožňuje jednodušší vyhledávání a je uživatelsky přívětivější.

Delegovaný akt k článku 8 nařízení o taxonomii upřesňuje požadavky na nefinanční reporting

Vedle klimatického delegovaného aktu byl ke konci roku 2021 publikován v evropském věstníku ještě jeden taxonomický právní předpis, a to delegovaný akt provádějící článek 8 nařízení o taxonomii. Čl. 8 nařízení o taxonomii a navazující delegovaný akt přináší významné změny do oblasti nefinančního reportingu.

Doposud jsou v souladu se směrnicí o nefinančním reportingu (NFRD) povinny vykazovat vybrané nefinanční informace pouze velké podniky v rámci veřejného zájmu. Od roku 2022 se v souladu s čl. 8 nařízení o taxonomii a delegovaným aktem k čl. 8 budou povinnosti nefinančního reportingu postupně rozšiřovat. Nově budou také rozlišeny povinné subjekty na finanční a nefinanční podniky.

Vykazovací povinnosti podniků dle aktualizované NFRD

• Finanční podniky budou vykazovat, jaký mají podíl aktiv souvisejících s činnostmi způsobilými pro taxonomii EU a později i výslovně v souladu s taxonomií.
• Nefinanční podniky budou vykazovat, jaký mají podíl z obratu, kapitálových výdajů (CapEx) a provozních výdajů (OpEx) z činností způsobilých pro taxonomii EU a později i výslovně v souladu s taxonomií.

Od roku 2023 by k výše uvedenému měly přibýt další povinnosti dle návrhu směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti (CSRD). CSRD počítá s rozšířením okruhu povinných subjektů i vykazovaných informací.

Ačkoliv nový regulatorní rámec nefinančního reportingu ještě není dokončen, je důležité, aby se povinné subjekty v nových pravidlech zorientovaly a začaly se připravovat na plnění nových povinností.

Uplatňování zásady „znečišťovatel platí“ má v EU velké rezervy, zjistila Evropská komise

Zásada „znečišťovatel platí“ je jádrem environmentální politiky Evropské unie. Zásada je uplatňována v podobě daní, poplatků, emisních povolenek a dalších ekonomických nástrojů na ochranu životního prostředí. Evropská komise nyní nechala zpracovat studii, která zjišťovala, zda se tuto zásadu daří naplňovat. Předmětem zkoumání byly externí environmentální náklady spojené s různými hospodářskými sektory (jako jsou energetika, průmysl nebo doprava) v oblastech dopadů na životní prostředí (jako je znečištění ovzduší a vod, emise skleníkových plynů nebo nakládání s odpady). Tyto náklady byly následně porovnány s výnosy z ekologických daní, poplatků a dalších nástrojů uplatňovaných v daných sektorech.

Závěry byly jednoznačné: náklady spojené se znečištěním a environmentálními škodami vysoce převyšují příjmy z ekonomických nástrojů na ochranu životního prostředí. V konečném důsledku tak tyto náklady nesou společnosti členských států.

Na základě výše uvedených závěrů autoři studie z Institutu pro evropskou environmentální politiku přicházejí s návrhy na nové ekonomické nástroje, které by členským státům napomohly k důslednějšímu uplatňování zásady „znečišťovatel platí“ a navýšení příjmů státních rozpočtů. Patří mezi ně například tyto nástroje:

• Znečištění ovzduší: dusíková daň, emisní povolenky ke snižování emisí NH₃ z chovů dobytka.
• Znečištění vod: daň z pesticidů, vyšší poplatky za vypouštění odpadních vod.
• Nakládání s odpady: vyšší skládkovací poplatky, systém PAYT (pay as you throw; plať za to, co vyhodíš).

Zátěžové testy bank v roce 2022: Evropská centrální banka chce klást větší důraz na klimatická rizika

Evropská centrální banka (ECB) každoročně provádí v souladu s čl. 100 směrnice o kapitálových požadavcích zátěžové testy, na základě kterých zkoumá odolnost bank vůči finančním a ekonomickým šokům. V roce 2022 se tyto zátěžové testy zaměří na klimatická rizika. Ukazuje se tak, že evropská měnová autorita bere rizika spojená s klimatickými změnami vážně a přikládá jim velký význam. Připraveností evropských bank na klimatické změny se přitom ECB zabývala již v roce 2021, kdy konstatovala, že žádná z bank, nad kterými ECB vykonává dohled, nesplňuje její očekávání.

V rámci zátěžového testu bude ECB posuzovat postupy bank v oblasti řízení klimatických a environmentálních rizik a bude zkoumat, jak banky začlenily tato rizika do svých strategií. Zaměří se rovněž na to, zda banky zohledňují fyzický dopad změn klimatu na hodnotu aktiv.