Podívejte se i na další témata, kterým se věnujeme v našem EnviLaw zpravodaji #8:

• Evropská unie hodnotí změny a pokroky při provádění politik v oblasti energetiky
• EU chce podpořit ekologické formy dopravy, zaměří se na železnice
• Evropská centrální banka se v roce 2022 zaměří při zátěžových testech bank na klimatická rizika
• První výzvy z Národního plánu obnovy
• Glasgowská klimatická konference nedosáhla potřebných cílů

Pokud chcete, aby vám v budoucnu neunikla žádná důležitá novinka, přihlaste se k odběru EnviLaw zpravodaje!

Revoluce v uvádění dřeva a vybraných zemědělských komodit na trh EU

Evropská komise dne 17. listopadu 2021 vydala návrh nařízení o dodávání na trh EU a exportu z EU vybraných komodit a produktů spojených s odlesňováním a znehodnocováním lesů. Cílem tohoto návrhu nařízení je snížit příspěvek EU k celosvětovému odlesňování a znehodnocování lesů. Nařízení má nastavit podmínky udržitelnosti pro uvádění dřeva a vybraných zemědělských komodit, jejichž produkce má největší vliv na odlesňování a znehodnocování lesů, na evropský trh. Mezi zmíněné komodity byl zařazen skot, kakao, káva, palmový olej, sója a dřevo a rovněž produkty z těchto komodit. Návrh tak zásadně mění přístup a pravidla pro uvádění dřeva na trh, jelikož dosavadní podmínky spočívající v legálnosti těžby lesa se rozšířily o požadavky na udržitelné využívání lesních zdrojů, navíc pro dřevo by měl platit stejný režim, jako pro ostatní rizikové komodity a produkty.

Vybrané komodity a produkty, které jsou uváděny nebo dodávány na trh EU, musí splňovat tři základní požadavky: nejsou spojeny s odlesňováním, byly získány v souladu s relevantní právními předpisy země produkce a jsou pokryty systémem náležité péče. Vybrané komodity a produkty nesmí pocházet z produkce na půdě, která byla odlesněna po 31. prosinci 2020. Pro samotné dřevo je stanovena podmínka, že nesmí pocházet z těžby, která způsobila po 31. prosinci 2020 znehodnocení lesů. S ohledem na právo mezinárodního obchodu a právo Světové obchodní organizace se tyto povinnosti budou vztahovat rovněž na export zmíněných komodit a produktů z EU.

Základním stavebním kamenem regulace je systém náležité péče, který musí provést ve vztahu k daným komoditám a produktům každý hospodářský subjekt před jejich uvedením na evropský trh nebo exportem mimo EU, a rovněž obchodník před jejich dodáním na trh EU. Velké hospodářské subjekty mají mít povinnost zajistit si i nezávislý audit systému náležité péče. Dřevěné výrobky s licencí FLEGT mají splňovat automaticky pouze jeden z požadavků: že byly vyrobeny v souladu s právní úpravou příslušné země produkce.

Evropská komise tímto legislativním návrhem navazuje na dřívější snahy omezit příspěvek EU k odlesňování a znehodnocování lesů ve světě, a vychází především ze zkušeností s prováděním nařízení EUTR a FLEGT. Rozšíření systému o prvky udržitelnosti a okruh komodit je zásadní změnou, o jejímž úspěchu rozhodne stanovení detailních pravidel a míra vymahatelnosti systému náležité péče v jednotlivých členských státech.

Jak využít potenciál půdy naplno?

Dalším významným pilířem v rámci strategického přístupu k ochraně přírody a krajiny na úrovni Evropské unie je Strategie EU pro půdu do roku 2030: Využití přínosů zdravé půdy pro lidi, potraviny, přírodu a klima (COM (2021) 699 final), která byla představena Evropskou komisí 17. listopadu 2021.

Dlouho očekávané přijetí této strategie je uznáním významu půdy, která je domovem pro více než
25 % veškeré biodiverzity, slouží jako filtr pitné vody pro téměř 10 miliard lidí a je největší suchozemskou zásobárnou uhlíku. Půda je rovněž důležitá pro splnění dlouhodobých hospodářských cílů, základem pro potravinové řetězce, je zdrojem potravy, biomasy, vláken a surovin. Strategie představuje novou vizi, která reaguje na současný stav, kdy přes nesporný význam půd jich 60 až 70 % v EU není zdravých a podléhá degradaci, neudržitelnému využívání a záborům.

Hlavním cílem strategie je do roku 2050 výše zmíněný stav zvrátit a zajistit, aby byly všechny půdní ekosystémy EU ve zdravém stavu, včetně dosažení nulového čistého záboru půdy. Bude tak plně využit potenciál půd, což bude mít pozitivní vliv na dosažení klimatické neutrality, odolnost vůči změně klimatu, rozvoj biohospodářství a ochranu biodiverzity. Těchto výsledků má být dosaženo prostřednictvím stanovení střednědobých cílů do roku 2030 z jiných související oblastí, mezi které patří boj proti desertifikaci, obnova degradovaných významných ekosystémů a snížení ztráty živin či používání pesticidů.

Prostřednictvím této Strategie EU se tak ochraně půdy dostává náležité pozornosti a může sloužit jako odrazový můstek pro vytvoření efektivní a komplexní správy ochrany půdy na vnitrostátní, evropské a potenciálně na celosvětové úrovni.

Ochrana lesů jako efektivní způsob pro zachycování uhlíku

Schopnost lesů zachycovat uhlík se dostala do popředí zájmů v návaznosti na stanovení globálních cílů ke snižování emisí stanovené Rámcovou úmluvou o změně klimatu a Pařížskou úmluvou. Jelikož se jedná o přirozenou schopnost lesů, je v tomto ohledu často diskutován potenciál nákladové efektivity takového způsobu odstraňování uhlíku. Základní aspekty nákladové efektivity a určení geografických lokalit pro efektivní ukládání uhlíku přináší pracovní dokument OECD s názvem A global analysis of the cost-efficiency of forest carbon sequestration.

Ze závěrů vyplývá, že ochrana lesů je z pohledu nákladů nejefektivnější cestou, která zahrnuje i vedlejší přínosy v podobě environmentálních a sociálních aspektů. Z tohoto hlediska se rovněž obnova lesů ukázala jako efektivnější oproti zalesňování, jelikož se vyznačuje většími vedlejšími přínosy. Zmíněné zalesňování je oproti tomu nejméně efektivní lesnickým opatřením. Závěry poukázaly na velké rozdíly v nákladové efektivitě při zohlednění vedlejších environmentálních a sociálních přínosů, a je tedy nutné chápat funkce lesů komplexně. Z geografického pohledu je zajímavé, že mezi nejvíce nákladově efektivní patří nejen oblasti tropických lesů, ale i země východní Evropy, Irsko nebo Spojené království.