Úvodními fázemi legislativního procesu aktuálně prochází návrh novely občanského zákoníku ve vztahu ke smlouvám uzavíraným distančním způsobem. O perspektivách využití technologie blockchain se dočtete v nejnovější analýze Deloitte.
Rádi bychom upozornili na iniciativu Ministerstva financí, které otevřelo téma kryptoměn resp. virtuálních aktiv a technologie blockchain.
Předchozí čtyři díly našeho seriálu o technologii blockchain bezpochyby ukázaly, že blockchain má řadu velmi přelomových vlastností. Aby však mohly být náležitě využity, je třeba klást velký důraz na správné pochopení principů fungování této technologie a její adekvátní využití. I přes to, že se jedná o zcela inovativní nástroj, je zřejmé, že blockchain trpí některými nedostatky. S jakými omezeními a úskalími se potýká? Podívejme se na ně...
"Neříkám, že kryptoměny za rok nebo za měsíc skončí, ale nemyslím si, že je to systém, který by v budoucnu mohl nahradit skutečnou měnu a zavedené platební systémy," říká Radek Musílek, advokát Deloitte Legal a člen týmu Banking & Finance. Přečtěte si rozhovor pro online magazín epravo.cz o tom, jak je to ve skutečnosti s právní regulací blockchainu nebo o nových trendech v oblasti financí.
V poslední době se často můžeme setkat, a to zejména v souvislosti s rychle se rozvíjející technologií blockchain, s termínem smart contracts. Obecně jako smart contracts označujeme technologické řešení, které má za cíl samostatně zajistit výkon smluvního závazku prostřednictvím specifického technologického nástroje (zejm. softwaru).
Stále častěji se uvažuje nad využitím blockchainu i mimo oblast kryptoměn, potenciál pro využití nabízejí například závazkové vztahy. Opakované plnění velkého počtu položek, typicky v řetězcích dodavatelů, může být díky blockchainu transparentnější, bezpečnější a díky automatizaci často komplexních procesů ve výsledku i provozně levnější.
V předchozích dílech jsme fungování blockchainu chápali jen jako systém transakční, reprezentující přesun jednotek s finanční hodnotou – kryptoměnu. To je ale pouze jedna z podob využití této technologie. Díky zavedení tzv. smart contracts nabízí blockchain mnohem více možností.
Z předchozích dvou dílů víme, na jakém principu blockchain funguje a známe specifika platebního procesu. Zatím jsme ale sledovali ideální modelovou situaci. Co se tedy stane, když bude chtít někdo systém zneužít nebo se zkrátka vloudí nějaká chybička? A víte, jak funguje potvrzování a sledování transakcí nebo jakou roli hraje v celém procesu řetězení? Na to se podíváme v následujících třech „co když...“ situacích.
V prvním díle našeho seriálu jsme si vysvětlili základní principy blockchainu a na modelové situaci si ukázali, jak by to vypadalo, kdyby Dáša odeslala svých prvních 1000 jednotek kamarádce Báře. Tentokrát se podíváme na specifika platebního procesu. Co se děje poté, co je platba odeslána? A jak jsou v platebním procesu zainteresování ti, kteří platbu neodeslali ani nepřijali?
