V předchozích dílech jsme fungování blockchainu chápali jen jako systém transakční, reprezentující přesun jednotek s finanční hodnotou – kryptoměnu. To je ale pouze jedna z podob využití této technologie. Díky zavedení tzv. smart contracts nabízí blockchain mnohem více možností.
Z předchozích dvou dílů víme, na jakém principu blockchain funguje a známe specifika platebního procesu. Zatím jsme ale sledovali ideální modelovou situaci. Co se tedy stane, když bude chtít někdo systém zneužít nebo se zkrátka vloudí nějaká chybička? A víte, jak funguje potvrzování a sledování transakcí nebo jakou roli hraje v celém procesu řetězení? Na to se podíváme v následujících třech „co když...“ situacích.
V prvním díle našeho seriálu jsme si vysvětlili základní principy blockchainu a na modelové situaci si ukázali, jak by to vypadalo, kdyby Dáša odeslala svých prvních 1000 jednotek kamarádce Báře. Tentokrát se podíváme na specifika platebního procesu. Co se děje poté, co je platba odeslána? A jak jsou v platebním procesu zainteresování ti, kteří platbu neodeslali ani nepřijali?
Co je to vlastně blockchain? Jaká jsou jeho specifika a jak celý proces funguje? A jaký je rozdíl mezi blockchainem a bitcoinem? Blockchain je dnes často zmiňovaným tématem, i přesto ale odpovědi na tyto otázky mohou být pro mnohé nejasné. Cílem pětidílného seriálu „Blockchain pro začátečníky“ je proto popsat vlastnosti, principy a podstatu blockchainu.
Získat půjčku býval často běh na dlouhou trať. Dnes už to tak být nemusí. To dokazuje příběh německého fotbalového klubu, který díky crowdinvestingu získal půjčku v hodnotě jednoho milionu eur během devíti minut v sobotu odpoledne. I to je podle Franka Schwaba jedna z podob bankovnictví budoucnosti, kterou představil na pražském summitu Singularity University. Jaké jsou další trendy tohoto průmyslu? A blíží se zánik tradičních bank?
Blockchain. Technologie, která přináší nové možnosti, pravidla a hráče do světa finančních transakcí. Ale podle Nathany Sharmy, hosta pražského summitu Singularity University, nejen tam. Princip blockchainu je využíván i na místech, která by nás možná nenapadla – například v uprchlických táborech, kde má díky němu až deset tisíc lidí přístup k potravinám. Na jakém principu to celé funguje? Důležité je využití tzv. smart contracts, které z blockchainu dělají více než “pouhý” transakční systém pro převod kryptoměn.
